Obsah stránky

Základní informace

Myšleno je tělo lidské, tedy označení pro veškerou hmotu, která tvoří člověka, například mikrobiom, ale i vše ostatní, co s tělem souvisí, co na něj působí, co ho ovlivňuje.


Seznam stránek o tělu

  • Biologicky významné látky: lidské tělo obsahuje velké množství nejrůznějších biologicky významných látek, které jsou děleny do různých skupin podle nejrůznějších kritérií. V této části je seznam vybraných látek s krátkým popisem.
    • Biologicky významné látky – podrobně: lidské tělo obsahuje velké množství nejrůznějších biologicky významných látek, které jsou děleny do různých skupin podle nejrůznějších kritérií. V této části jsou popsány jen některé vybrané látky s podrobnějším popisem.
      • Cholesterol: je součástí každé buňky. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část přijímá ve stravě. Je to typ lipidů (jiný název pro tuky), který vytváří buněčné membrány, klíčové hormony (např. testosteron a estrogen), žlučové kyseliny potřebné k trávení a vstřebávání tuků a v kůži se přeměňuje na vitamin D.
      • Purin: puriny jsou biologicky významné látky, součásti nukleových kyselin i jiných látek klíčových pro život. V nukleových kyselinách jsou hlavními purinovými bázemi adenin a guanin. Volně v buňkách se nacházejí puriny, které jsou produkty metabolismu purinových bází.
  • Mikrobiom: Základní informace o mikroorganismech v našem těle.
    • Mikrobiom – podrobně: V našem těle máme podle posledních informací asi 2krát více mikroorganismů (dříve se udávalo až 10krát více), než lidských buněk. Je to tzv. mikrobiom či mikrobiota či mikroflóra (bakterie, viry, plísně, paraziti atd.).
      • Prebiotika: nestravitelné složky stravy, které představují v tlustém střevu důležitý substrát pro růst a aktivitu střevního mikrobiomu (mikroflóry – např. bifidobakterie a laktobacily), který prokvašováním podporuje dobrý zdravotní.
  • Mozek: základní informace o mozku, co mozek potřebuje.
    • Mozek – podrobně: mozek je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců. Informace o tom, co mozek potřebuje, co mozek ohrožuje, co mozku prospívá.
      • Dezinformace: opak pravdivé zprávy, tedy lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti.
        • Argumentační faul: též řečnický trik nebo argumentační klam – je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů, bez ohledu na pravdivost předkládaných důkazů, zdůvodnění a interpretací.
        • Dezinformační web: je internetová stránka, která buď zveřejňuje tendenční zpravodajství s cílem dezinformovat čtenáře k názorové nejistotě, či je zmanipulovat ke změně názoru nebo chování, tedy ideologicky motivované, nebo jsou to weby, na kterých jsou publikovány smyšlené šokující zprávy, které se rychle šíří internetem, a na základě vysoké návštěvnosti následně generují vysoké příjmy z reklamy, tedy komerčně motivované weby. Obecně platí, že tyto weby v žádném případě neslouží čtenáři.
        • Důkaz a doklad o pravdivosti: důkazy a doklady by nám měly pomáhat v orientaci, co je a co není pravdivé, abychom se mohli bezpečněji orientovat v životě. V rámci komunikace nejrůznějšího typu se setkáváme s nejrůznějšími tvrzeními, což v rámci nějaké výpovědi při komunikaci někdo předkládá jako informaci pravdivou, vysoce pravděpodobnou či nepravdivou. Důkaz je poznatek, nepochybné zdůvodnění a ověření pravdivosti. Doklad je slabší verze důkazu, protože je závislý na pravděpodobnosti.
        • Fake News (podvržené zprávy): [fejk ňúz] (česky „podvržené zprávy“) jsou texty úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce.
        • Fakt: česky skutečnost – je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou dílčí skutečnost, je objektivní, popisuje realitu, může být ověřen, je prezentován v neutrálním jazyce, je nezávislý na pozorovateli. Rozdílný je názor, který fakta interpretuje.
        • Hoax: anglické slovo hoax [:houks:] v překladu znamená: falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu, výmysl, žert, kanadský žertík. Jako hoax lze také označit šířenou zprávu, která obsahuje nepřesné, zkreslující informace, účelově upravené polopravd a lží.
        • Kritické myšlení: je myšlení nezávislé. Výchozím bodem kritického myšlení jsou informace a informovanost. Podmínkou takového myšlení je vztah individuálního vlastnictví k myšlenkám. Každý se rozhoduje za sebe, myslí za sebe. Nezávislost myšlení je základní vlastnost kritického myšlení.
        • Manipulace: v sociální psychologii a sociologii termín manipulace označuje snahu o působení na myšlení a chování druhé osoby či více osob. Manipulovat znamená vědomě i nevědomě ovlivňovat druhé lidi ve prospěch prosazení osobních cílů a přání manipulátora. Jiné vysvětlení tvrdí, že o manipulaci lze hovořit všude tam, kde se od osob požaduje, aby něco vykonaly či naopak nevykonaly – zpravidla v rozporu s vlastními zájmy – přičemž tento požadavek není formulován otevřeně, případně kde osoby, snažící se získat ostatní pro své cíle, úmyslně klamou.
        • Názor: vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj nějaké konkrétní osoby k určité skutečnosti. Je subjektivní, je vytvořen, interpretuje realitu, nemůže být ověřen, je prezentován v zaujatém jazyce. Je potřeba si dát pozor na konfirmační (potvrzovací) zkreslení, protože člověk má tendenci upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem.
        • Propaganda: je vnímána jako rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. Dnes je propaganda definována jako ovlivňování veřejného mínění pomocí prostředků politických symbolů, případně jako management skupinových postojů prostřednictvím manipulace symbolů. Cílem je předat příjemcům určitý názor či úhel pohledu, přičemž je snaha docílit toho, aby tento názor či myšlenku publikum „dobrovolně“ přijalo za své.
      • Myšlení: znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe.
        • Priming: je to název funkce jednoho druhu automatické nevědomé paměti, a současně účinný postup, kterým se do mozku vkládá nějaká informace, která následně může ovlivňovat vědomé myšlenkové pochody, aniž si to ovlivněný jedinec uvědomuje.
      • Paměť: je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech.
        • Vzpomínání: vzpomínka je vybavený paměťový vtisk, oživující minulý zážitek. Vzpomínky nikdy nejsou přesným zachycením prožité reality, vždy jsou do určité míry přetvářeny vlivem zapomínání. Vyvolaná vzpomínka se pojí s určitým citovým doprovodem.
      • Příjem nových informací: to, zda nás osloví nové informace, se řídí určitými zákonitostmi, nestačí tzv. objektivní fakta, ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu.
      • Psychika: reguluje a řídí prožívání a chování člověka na základě přijímání, zpracovávání a vyhodnocování informací z jeho vnějšího a vnitřního prostředí, má funkci informační a regulační.
        • Emoce: jsou psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání atd.), motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a zaměřenosti.
  • Nemoci: nemoc (choroba, onemocnění) je patologický (chorobný) stav těla, narušení rovnováhy v něm, porucha zdraví, která je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým (vnějším) poškozením těchto buněk, tkání a orgánů.
    • Nemoci – podrobně: seznam vybraných nemocí, seznam vybraných statistických údajů.
      • Cukrovka – diabetes mellitus: společné označení pro nemoci vyznačující se zejména zvýšenou hladinou krevního cukru (glykemie – koncentrace glukózy v krvi). Základní dělení cukrovky: cukrovka 1. typu – ve slinivce se přestanou tvořit beta-buňky; cukrovka 2. typu – nedostatečná účinnost inzulinu ve tkáních (cca 90 % onemocnění).
      • Dna (pakostnice): nemoc obvykle charakterizovaná opakujícími se záchvaty akutní zánětlivé artritidy, projevující se zarudlým, velmi citlivým a horkým otokem kloubu.
      • Krátkozrakost (myopie): velmi častá oční refrakční vada zraku, která se projevuje špatným viděním do dálky, hlavním znakem myopie je neostré nebo zamlžené vidění na delší vzdálenost.
      • Obezita: zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které představuje zdravotní riziko.
      • Ortorexie: jedna z poruch příjmu potravy (zatím ale nebyla uznána jako nové psychiatrické onemocnění) vyznačující se nepřiměřeným zájmem až posedlostí „zdravou výživou“ s nežádoucím vlivem na zdraví.
      • Poruchy osobnosti: jedná se o hluboce zakořeněné a trvalé vzorce chování, ukazující neměnnou odpověď na širokou škálu osobních a sociálních situací.
        • Narcismus: výraz narcismus charakterizuje člověka s přehnaným obdivem sama k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle.
      • Stres – jedná se o stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž (skutečnou či domnělou) – fyzickou nebo psychickou, při které se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu při tomto nebezpečí.
      • Průjem – jedná se o poruchu trávicího ústrojí s častějším vyprazdňováním řídké a málo formované stolice, které se opakuje několikrát za den.
      • Vysoký krevní tlak: tlak nad hodnoty normálního vyššího tlaku 140/90 mm Hg.
  • Orgánové soustavy: orgánová soustava je souhrn orgánů spolupracujících v rámci jedné funkce organismu, například dýchání, trávení, vylučování atd. Seznam nejčastěji uváděných orgánových soustav člověka.
    • Orgánové soustavy – podrobně: seznam nejčastěji uváděných orgánových soustav člověka s popisem
      • Dýchací soustava: soustavu orgánů zajišťující výměnu plynů mezi krví a vnějším prostředím těla.
      • Kosterní soustava: jedná se o pevnou a zároveň pohyblivou oporu těla.
      • Kožní soustava: chrání tělo před škodlivými látkami, mikroorganismy a UV zářením, udržuje stálou tělesnou teplotu.
      • Mízní (lymfatická) soustava: je to jednosměrná soustava lidského těla vedoucí z mezibuněčných prostor do krve lymfatickými (mízními) cévami.
      • Nervová soustava: slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně.
      • Oběhová soustava – (kardiovaskulární systém, cévní soustava) slouží zejména k transportu živin, plynů, hormonů a odpadních látek z tkání nebo do tkání, kde transportním médiem je krev nebo hemolymfa
        • Krevní tlak – tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cévy
      • Rozmnožovací (pohlavní) soustava: jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky, tedy pohlavní rozmnožování.
      • Smyslová soustava: velice úzce souvisí s nervovou soustavou. Skládá se z pěti základních smyslů, tedy zraku, hmatu, čichu, sluchu a chutě.
      • Svalová soustava: tvoří ji přibližně 600 svalů. Existují 3 typy svalů – kosterní (příčně pruhované), které tvoří 40 – 50 % celkové tělesné hmotnosti; hladké a speciální (srdeční).
      • Trávicí soustava: zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin, vyloučení nestrávených a nestravitelných zbytků.
        • Tenké střevo: je to část trávicí trubice mezi žaludkem a tlustým střevem, kde dochází ke konečné fázi trávení a ke vstřebávání většiny živin.
        • Trávení (zažívání, digesce): je metabolický biochemický proces, jehož cílem je získání živin z potravy.
      • Vylučovací soustava: lidská vylučovací soustava zpracovává vodu a vylučuje z těla moč, která je vyráběna v ledvinách a protéká močovody do močového měchýře a odtud do močové trubice.
      • Žlázy s vnější sekrecí: tato soustava sdružuje všechny žlázy, jejichž produkt je vylučován na povrch přímo nebo prostřednictvím vývodu.
      • Žlázy s vnitřní sekrecí –  jsou odpovědné za tvorbu a uvolňování většiny hormonů
        • Hormony – produkují je žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) rozmístěné v různých částech těla
          • Inzulin – je anabolický hormon produkovaný beta-buňkami slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi ukládáním přebytečné glukózy.
            • Inzulinová rezistence – nízká citlivost buněk vůči působení inzulinu a proto ho začne slinivka břišní vytvářet nadměrné množství.
          • Leptin – je hormon produkovaný buňkami tukové tkáně − adipocyty. Reguluje příjem potravy a energetický výdej. Periferně ovlivňuje citlivost na inzulin.
            • Leptinová rezistence – snížená citlivost mozku na leptin, která nastává zejména u obézních lidí, kteří mají velké množství tukových buněk, ty sice vytváří velké množství leptinu, ale mozek přestane na tento stav reagovat a stále trvá pocit hladu – začneme se přejídat.
          • Růstový hormon – celkově působí pozitivně na tvorbu bílkovin. Má vliv na játra a ledviny.
  • Pohyb: má pozitivní vliv na zdraví
    • Pohyb – podrobně: současný sedavý způsob života je nepřirozený a to přináší množství zdravotních problémů, přitom dostatek fyzické aktivity působí jak na mysl, tak na tělo
      • Pohyb – intenzity zatížení: tělesný pohyb se kromě jiného liší v jeho intenzitě, každá intenzita pohybu má na tělo různý vliv, využívají se různé zdroje energie, které má tělo k dispozici, při některé intenzitě se hubne, při jiné se získává vytrvalost, při další se získává síla
      • Cvičení podle dr. Mercoly: Dr. Mercola vytvořil jednoduchá pravidla pro získání maximální zdatnosti pro superrychlá svalová vlákna, která mohou zvýšit množství růstového hormonu. Čím vyšší je hladina růstového hormonu, tím zdravější a silnější jste. Čím déle si udržíte schopnost svého těla produkovat vysokou úroveň růstového hormonu, tím déle budete žít v pevném zdraví a síle.
  • Sexualita: není špinavá nebo sprostá, je to báječná součást života
  • Spánek: orientační délka spánku podle věku
    • Spánek – podrobně: kvalitní spánek představuje jednu ze základních tělesných potřeb, jedná se o útlumovou a odpočinkovou fázi organismu
  • Vyměšování: vyměšování (vylučování, sekrece) – stolice, močení – témata, o kterých se často nemluví, přesto jsou to pro zdraví velice důležité ukazatele
    • Vyměšování – podrobně: pozorovat svou stolici nebo výsledek močení v toaletě není moc vábné, ale velice užitečné, protože lze snadno zjistit, zda vše probíhá správně.
  • Vývojová období člověka: ve vývojových obdobích člověka můžeme pozorovat řadu změn, které jsou dvojího druhu: růstové a vývojové; oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí
    • Vývojová období člověka – podrobně: průběh vývoje lidského jedince se nazývá ontogeneze, v každé fázi ontogenetického vývoje nastává řada změn, které jsou dvojího druhu: růstové a vývojové.
      • Dětství: charakterizuje vývojovou etapu lidského jedince od narození po dospělost.
        • Nešťastné dětství – vyrovnání se s ním: nešťastné dětství neznamená, že kdo aspekty dobrého dětství nezažil, nemůže nalézt spokojenost v dospělosti. Znamená to, že má horší startovní pozici. Musí více překonávat, více se učit, mít větší ochotu měnit se.
        • Šťastné dětství: pro šťastné dětství je více rozhodující šťastný rodič (tedy rodič přiměřeně spokojený, vyrovnaný, moudrý) než majetek nebo uspokojení všech přání a tužeb expandující dětské mysli.
    • Staří lidé: stáří je poslední část lidského života. Dělí se na rané stáří – 60 až 75 let, vysoké stáří – 75 až 90 let a dlouhověkost (stařec, kmet) – nad 90 let. Stárnutí je velmi individuální nezvratný fyziologický proces, který u každého člověka probíhá jinak.
    • Těhotenství a kojení: vybrané informace nejen pro období těhotenství, ale i přípravy na něj a po něm – kojení.
      • Těhotenství – výživa: zlepšená mateřská výživa je výhodná jak pro matku, tak pro plod. Mateřskou výživou je myšleno období před těhotenstvím, v průběhu těhotenství a v době kojení. Zdraví dítěte je významným způsobem závislé na zdraví matky.