Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Glykemie je termín používaný pro vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3-6,6 mmol/l v kapilární krvi. Stabilních hodnot glykemie je dosahováno hormonálními, autoregulačními a nervovými mechanismy. Ty zajišťují rovnováhu mezi přísunem a odsunem glukózy z krevní plazmy do buněk. Stálé udržování glykemie v normě je důležité například pro mozek, jehož hlavním zdrojem energie je právě glukóza. Glykemie stoupá po jídle, ale působením inzulinu se po určitém čase vrací k výchozí hodnotě.

Regulace glykemie

Nejdůležitějším mechanismem regulace, kterým je udržována hodnota glykemie ve velmi úzkém rozmezí, je působení vzájemně protichůdných hormonů ovlivňující hodnotu glykemie:

  • katabolické hormony – zvyšují hladinu cukru v krvi: glukagon, katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin), glukokortikoidy (kortizol), somatostatin
  • anabolický hormon – snižuje hladinu cukru v krvi: inzulin

Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí játra.

Změny koncentrace glukózy v krvi

Hypoglykemie

Hodnota nižší než 3,3 mmol/l – pokles glykemie pod dolní hranici normy. Při hypoglykemii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Těžší hypoglykemie je provázena neklidem, opocením a třesem, při dalším poklesu glykemie dochází k poruše vědomí.

Hyperglykemie

Hodnota vyšší než 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika zvýšená hladina. Chronická hyperglykemie je základním projevem cukrovky (diabetes mellitus). Můžeme se však setkat i s přechodnou nediabetickou hyperglykemií. Vedou k ní všechny situace, kdy je zvýšená hladina katecholaminů, glukokortikoidů a dalších stresových hormonů, včetně řady akutních onemocnění. Změna regulace metabolismu glukózy vedoucí k hyperglykemii provází také zánětlivé stavy.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Cukrovka (diabetes mellitus): souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů
  • Glykemický index: je index rychlosti vstřebávání sacharidů do krve. Zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu.
  • Hormony: hormony produkují žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) rozmístěné v různých částech těla. Hormony slouží jako chemický posel přenášející informaci od jedné tkáně ke druhé. K transportu hormonů slouží nejčastěji krev.
  • Inzulin: jedná se o anabolický hormon produkovaný beta-buňkami slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi ukládáním přebytečné glukózy. Vylučování (sekrece) inzulinu do krevního oběhu je závislé na hodnotě glykemie. Čím je více glukózy v krvi, tím větší je vylučování inzulinu.
  • Inzulinová rezistence: představuje nízkou citlivost buněk vůči působení inzulinu a proto ho začne slinivka vytvářet nadměrné množství

Externí

Knihy