Obsah stránky

Základní informace

Krevní tlak je tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cévy. Hodnota tlaku krve je různá v různých částech krevního řečiště. Tlak závisí na odporu v cévách, činnosti srdce, celkovém množství obíhající krve, mění se v průběhu 24 hodin. Kolísá v průběhu srdečního cyklu.

Na výši krevního tlaku působí mnoho vlivů: věk, aktuální duševní a fyzické rozpoložení, okolní teplota a jiné. Například u starších lidí je vysoký systolický a nízký diastolický tlak normální z důvodu opotřebení a menší pružnosti krevního řečiště.

Krevní tlak každého jedince během dne kolísá. Nejnižších hodnot dosahuje obvykle ve spánku, začíná stoupat v časných ranních hodinách (nejčastěji mezi 4. až 6. hodinou ranní). Nejvyšších hodnot zpravidla dosahuje v dopoledních hodinách a těsně po obědě obvykle nastává určitý pokles. V podvečerních hodinách se u někoho objevuje opět mírný vzestup, u někoho i nadále pozvolná klesá. Krevní tlak rovněž stoupá při fyzické či psychické zátěži.

Obecně nebezpečnější je vysoký spodní tlak, protože se jedná o nejnižší tlak v krevním řečišti, tedy tlak, který jej namáhá neustále.


Hodnoty tlaku krve

Hodnota krevního tlaku se skládá ze dvou čísel oddělených lomítkem, vyšší číslo je hodnota systolického tlaku (tzv. horní – při stahu srdce), nižší číslo je diastolický tlak (tzv. dolní – při uvolnění). Tlak se vyjadřuje nejčastěji v mm Hg (milimetry rtuťového sloupce), méně často v kPa. Hodnota (normálního) tlaku 120/80 mm Hg znamená, že systolický (horní) tlak je 120 mm Hg, diastolický (spodní) tlak je 80 mm Hg.

Diastolický (spodní) tlak přímo odráží stav tepen. Jeho hodnota tak ve většině případů stoupá s přibývajícím věkem.

Stav tlaku - popis
Systolický
(horní)
mm Hg
Diastolický
(spodní)
mm Hg
Extrémně nízký< 049< 034
Nižší normální090 - 110060 - 075
Normální120080
Nízký070 - 089040 - 059
Velmi nízký050 - 069035 - 039
Vysoký - 1. stupeň140 - 159090 - 099
Vysoký - 2. stupeň160 - 179100 - 109
Vysoký - 3. stupeň180 - 209110 - 119
Vysoký - 4. stupeň210120
Vyšší normální121 - 139081 - 089

Nízký krevní tlak (hypotenze)

V zásadě to není nemoc, je to buď projev určité nemoci, nebo projev organismu.

  • Rizikovým faktorem může být:
    • některá nemoc: například cukrovka, roztroušená skleróza, snížená funkce štítné žlázy, nádory mozku, Parkinsonova choroba;
    • nadužívání léků: na snížení vysokého tlaku, užívání léků s vedlejším účinkem hypotenze (např. psychofarmaka);
    • vrozený či vzrůstem podmíněný sklon: například mladí vysocí lidé, jejichž oběhový systém ještě není po rychlém růstu jedince zcela navyklý tomuto vysokému vzrůstu;
    • nadužívání léků: na snížení vysokého tlaku, užívání léků s vedlejším účinkem hypotenze (např. psychofarmaka);
    • akutní: například bývá součástí šoku při masivním krvácení, rozsáhlých popáleninách, dehydrataci, u anafylaktického šoku.

Prevence nízkého krevního tlaku

  • Vyhýbání se situacím, ve kterých dochází k těžkému snížení tlaku: například dlouhé stání, rychlé vstávání.
  • Při neznámé příčině může pomoci zvyšování fyzické odolnosti, například běhání, plavání, aerobik.
  • Nízkému tlaku způsobenému jiným onemocněním předcházet nelze.

Vyšší normální krevní tlak (prehypertenze)

Měla by probíhat nefarmakologická léčba (dietním opatřením – zdravá výživa, redukcí tělesné hmotnosti, snížením příjmu sodíku a alkoholu, omezení kouření – nejlépe zcela přestat kouřit, zvýšením pohybové aktivity), pacienti s vysokým kardiovaskulárním rizikem (cukrovka, chronické onemocnění ledvin) farmakologicky.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Patří mezi civilizační nemoci. Nebolí, ani není doprovázen jasnými příznaky, někdy se mohou projevit bolesti hlavy, tlaky na hrudní kosti, nervozita, bušení srdce, nadměrné pocení, šumění v uších, nespavost, únava nebo snížená výkonnost. Odhaduje se, že 25 % úmrtí ve věku nad 40 let je zapříčiněno právě touto chorobou. Za hypertenzi označujeme stav, kdy je krevní tlak delší dobu, či opakovaně zvýšen nad hodnotu 140/90 mm Hg a u diabetiků nad 130/90 mm Hg. Uvádí se, že na vznik vysokého krevního tlaku mohou mít vliv genetika, nadměrný příjem soli, zvýšená konzumace alkoholu, sedavý způsob života, přemíra stresu, kouření, nadváha a obezita, nežádoucí účinek některých léků, jiné onemocnění – například zvýšená činnost štítné žlázy.

Zdravotní rizika

  • Při neléčení mohou nastat následující nemoci:
    • mrtvice – cévní mozková příhoda
    • infarkt myokardu
    • srdeční selhání
    • demence
    • poškození ledvin až jejich selhání
    • zhoršení zraku

Tipy

Jak správně měřit krevní tlak digitálním tonometrem

Poznámka: Je to sice méně přesné než rtuťovým tlakoměrem a fonendoskopem, ale pro domácí měření vyhovující.

  • měřit v klidu, bez mluvení, nezadržovat dech, vsedě, s manžetou umístěnou ve výši srdce, s volně podloženým předloktím;
  • měřit vždy na stejné ruce, tam kde je vyšší tlak (ten se může lišit až o 20 mm Hg, rozdíly jsou časté a ničemu nevadí);
  • tlak se měří na ruce, manžeta cca 3 cm nad pažní jamkou; u zápěstního tlakoměru dát zápěstí do výše srdce;
  • pozor na to, aby vyhrnutý rukáv nezaškrtil paži;
  • provádí se alespoň 3 měření vždy s cca 3 až 5minutovou přestávkou a vypočtou se průměrné hodnoty systolického a diastolického tlaku;
  • měřit pokud možno ve stejnou dobu (2-3krát za den) – krevní tlak je součástí denního rytmu (v noci je nejnižší, ráno stoupá, klesá v odpoledních hodinách a opět stoupá v podvečer);
  • měřit několik dní po sobě a hodnoty zapisovat.

Jak vybrat tonometr

  • má velká tlačítka a dobře čitelný displej;
  • je od důvěryhodného výrobce;
  • má správnou velikost manžety.

Prospívá sport lidem s vysokým krevním tlakem?

U lehkých forem hypertenzí lze sportovní aktivitu doporučit, protože při fyzické námaze je velmi malá pravděpodobnost, že by krevní tlak stoupl nad nebezpečnou úroveň, to znamená pro systolický tlak 240 mm Hg, pro diastolický tlak 120 mm Hg. U těžkých forem hypertenze je naopak velmi pravděpodobné, že se tlak dostane nad uvedenou kritickou mez. Má-li v klidu pacient krevní tlak například 190/100, stačí již nízká intenzita sportovní zátěže a tlak stoupne nad hranici, která by pro pacienta mohla být nebezpečná.

Při fyzické zátěži dochází k přerozdělení krve mezi orgány našeho těla. Krevní zásobení pracujících svalů musí být několikanásobně větší, protože se v nich zvyšuje spotřeba kyslíku, který je využíván k získávání energie pro svalovou práci. Zatímco v klidu proudí do svalů jen asi 1/4 objemu krve, který přečerpá srdce za minutu (cca 5 litrů), tj. něco málo přes 1 litr, při zátěži je to asi 3/4 celkového minutového objemu krve (cca 20 litrů), tj. asi 15 litrů. Je tedy nepochybné, že tepny ve svalech se musí nutně rozšířit, aby pojmuly tak velký objem krve. Rozšíření cév pak do určité míry přetrvává i po skončení fyzické zátěže, a to až 6 i více hodin. Po tréninku je tedy krevní tlak menší, než byl v klidu před tréninkem. Pokud je trénink pravidelný, snižuje se krevní tlak nejen v klidu, ale i při srovnatelné zátěži.

Které sporty jsou vhodné?

Dá se říci, že všechny sporty jsou prospěšné. Příznivější účinek na snížení tlaku mají sporty dynamické a vytrvalostní. U takzvané dynamické zátěže dochází při svalové činnosti k větší změně délky svalu a k malé změně svalového napětí. K těmto sportům patří například běh, běh na lyžích, rychlá chůze, in-line bruslení, plavání, veslování, cyklistika – to vše nejlépe ve vytrvalostní formě. Naproti tomu silové sporty (kulturistika, gymnastika, vzpírání, judo, windsurfing) se dříve považovaly za škodlivé; mělo se za to, že krevní tlak zvyšují. Není to však pravda. Rozdíl je v tom, že diastolický krevní tlak po nich neklesá tak výrazně jako po sportech dynamických.


Související

Draslík

  • Mírně snižuje krevní tlak.
  • Hodně draslíku obsahují například banány, brambory, kokosová voda, meruňky, pomeranče, rajčata.

Renin

  • Krevní tlak reaguje spíše na hodnoty reninu v krvi (hormon regulující tekutiny v organismu), než na sůl. Čím nižší je hladina reninu, tím více se zvyšuje tlak a naopak.
  • Renin vykazuje cirkadiánní rytmus.
  • Stresové hormony zvyšují hladinu reninu.

Sůl

  • Krevní tlak a jeho změny v závislosti na příjmu soli jsou překvapivě individuální.
  • U některých osob krevní tlak po zvýšeném příjmu soli může stoupnout, u jiných naopak klesnout, u dalších se nemění.
  • U osob rezistentních na sodík vede snížení příjmu soli paradoxně ke zvýšení tlaku.
  • Dokonce existují lidé, kteří jsou závislí na soli, aby udrželi nižší krevní tlak.

Syndrom bílého pláště

  • Léky na tlak mohou poškodit lidi, u nichž je zvýšený tlak spojený s emocemi – syndrom bílého pláště.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy