Obsah stránky

Základní informace

Strach je jednou ze základních emocí. Podnětem je skutečné nebezpečí nebo jeho očekávání; reakcí je příprava na útěk (únik), nebo boj. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi. Psychologické stavy zahrnují pocit emocionálního přetížení, strach, nepřekonatelnou úzkost, neklid či naopak pocit ochromení, tzv. paralýza. Chronický strach, na rozdíl od strachu akutního, může mít dlouhodobé destruktivní účinky na lidskou psychiku. Narodili jsme se pouze se dvěma „strachy“: strach z pádu a strach z hlasitých zvuků. Všechny ostatní obavy – strachy se vyvinuly ze situací z minulosti, které si asociujeme s bolestí či pocitem nebezpečí. Jsme „naprogramováni“ minulými zkušenostmi abychom se vyhnuli právě těm situacím, které máme spojené s bolestí a ohrožením. Strach vzniká tam, kde je nejistota. Strach se snadno přenese na další lidi. Proto je často zneužíván v politickém boji k manipulaci s voliči (vyvolání strachu z migrantů, z očkování, z Evropské unie, atd.).

Funkce v těle

Fyziologické projevy strachu:

  • zblednutí
  • zrychlený tep
  • bušení srdce
  • rozšířené zornice
  • zvýšená potivost, zejména dlaní
  • třes končetin
  • zrychlené povrchové dýchání
  • různé fobie, např. strach z pavouků, na stísněné prostory, atd.
  • strach má velký vliv na to, jak vnímáme své okolí a snižuje práh smyslového vnímání
  • strach může mít velmi drastické následky na naše zdraví a to jak na fyzické, tak i duševní rovině

Druhy strachu

  • užitečný: ten jediný má smysl, protože zabezpečuje naše přežití
  • neužitečný: ničemu nepomáhá, omezuje nás, zatěžuje nás – vyvolává stres, například:
    • pohodlný: například lenost nahrazená strachem – něco nechceme udělat, tak řekneme, že se toho bojíme; opuštění komfortní zóny – museli bychom se více namáhat, tak si řekneme, že by se nám mohlo něco stát
    • nevědomý: například fobie – strach z výšky, z malého prostoru, z pavouků, z mluvení na veřejnosti, atd.

Okruhy strachu

Lidský mozek má dva základní okruhy strachu:

  • bezprostřední ohrožení: mozek reaguje automaticky – něco se na nás řítí, tak se snažíme uhnout
  • časově vzdálená hrozba: máme čas na to rozmyslet se:
    • změna: něco nového, nejistota, jak to dopadne

Tipy

  • Úzkost: je “strach z ničeho”, obava z čehosi nekonkrétního, je to složitá kombinace emocí zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy, člověk trpící úzkostí nedokáže přesně vyjádřit čeho se bojí.

Zjistit, čeho se vlastně bojíme

  • Čeho se skutečně bojím?
  • Co ten strach ve mě vyvolává?
  • Jak moc je ten strach reálný?
  • Co nejhoršího se může stát, když se moje nejhorší obavy naplní?

Zjistit, v čem nám konkrétní strach brání

  • V čem mě strach omezuje či brání?
  • Proč bych měl či chtěl konkrétní strach překonat nebo zrušit?
  • Co získám, když konkrétní strach překonám?

Zjistit, co bychom mohli udělat, abychom strach mít nemuseli

  • Jak se mohu proti konkrétnímu strachu lépe zabezpečit?
  • Co mohu udělat pro to, abych se nemusel bát?

Zvýšit odolnost

Strach vyvolává stres. Stresu, a tím pádem i strachu, se můžeme začít bránit zvyšováním odolnosti vůči konkrétnímu strachu.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Manipulace: označuje snahu o působení na myšlení a chování druhé osoby či více osob v negativním smyslu
  • Odolnost (resilience): schopnost odolávat a zvládat obtížné situace, které na nás (na systém) působí ohrožujícími situačními silami, a to jak fyzicky, tak psychicky, jak zevnitř, tak zvenku.
  • Stres: stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž (skutečnou či domnělou) – fyzickou nebo psychickou

Externí

Knihy

  • Posilování stresem (K354) – Pavel Kolář; nakladatelství Euromedia Group, 2021 – ISBN 978-80-242-7465-2
    Cesta k odolnosti.