Obsah stránky

Základní informace

Psychika je souhrn duševních dějů během celého lidského života. Jiná definice říká, že psychika je funkce, resp. projev činnosti nervové soustavy člověka, zejména centrální nervové soustavy, tedy mozku, míchy. Jde o schopnost organismu odrážet svými stavy okolní realitu a reagovat na ni na úrovni senzomotorické (přímá reakce na stav okolí), percepční (pochopení okolí) a intelektuální (postihující a chápající vzájemné vztahy a zákonitosti různých jevů). Z tohoto hlediska má psychika biologický základ a disponuje funkcemi, které umožňují učení, základní instinkty a na vyšších úrovních i socializaci a adaptaci na kulturní prostředí.


Základní psychické jevy

Lidská psychika obsahuje tři základní jevy:

Psychické procesy

Jsou spojeny s prožíváním. Dělí se na:

  • kognitivní (poznávací): slouží k získávání a zpracování informací z vnějšího světa – rozum
  • emocionální: vedou ke vzniku emocí, požitků a citů, v laické psychologii bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním (rozum versus cit)
  • motivační: aktivizují a usměrňují chování – vůle

Psychické obsahy

Relativně rychle se mění na základě procesů:

  • myšlenky, názory a vědomosti: důsledek procesu myšlení
  • pocity: důsledek emočního procesu
  • sny a přání: vzpomínky, představy, vjemy

Psychické stavy

  • přechodné, dočasné: například dobrá či špatná nálada, podrážděnost, tréma, únava
  • trvalé: každý člověk má tendenci k určité převládající náladě, která ovlivňuje ostatní psychické procesy i chování – charakterové vlastnosti, například úzkostnost, vytrvalost

Dimenze psychiky

  • vědomá: obsah mysli, představy, myšlenky
  • nevědomá: psychické obsahy a procesy, které nejsou vědomé

Projevy psychiky

  • chování: tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit, například:
    • volní: jednání úmyslné, záměrné
    • mimovolní: jednání bezděčné
  • prožívání: psychické obsahy a procesy, které nejsou vědomé, probíhají při různých stupních bdělosti. Předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli.

Vybrané psychické (duševní) nemoci

Zahrnují změny v emocích, myšlení nebo chování, případně jejich kombinaci. Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné vrozenými dispozicemi člověka, tak i stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a/nebo zažité trauma.

  • bipolárně afektivní porucha: dříve byla označována jako maniodepresivní psychóza, charakterizují ji patologické výkyvy nálad. U člověka s tímto onemocněním se střídají stavy mánie (pocity výjimečnosti, nadměrné množství energie, dobrá nálada) se stavy deprese (skleslost, ztráta energie, pocity méněcennosti).
  • deprese: je narušena funkce mozku odpovědná za kontrolu nálady
  • duální diagnóza: souběh dvou duševních onemocnění u jednoho člověka. Tento pojem definuje lidi, kteří za přítomnosti své psychiatrické poruchy ještě nadužívají nebo jsou přímo závislí na návykových látkách.
  • mentální anorexie, mentální bulimie: poruchy příjmu potravy a jídelního chování
  • nespavost (insomnie): poruchy schématu spánek-bdění
  • neurotické poruchy (úzkosti): převažuje nadměrný a opakující se pocit úzkosti se silným tělesným doprovodem
  • poruchy osobnosti: paranoidní porucha osobnosti, narcistická porucha osobnosti
  • schizofrenie: je závažné duševní onemocnění patřící do skupiny psychotických onemocnění, což znamená, že jedinec může ztrácet kontakt s realitou, má problém rozeznat, co je skutečné, jasně myslet a také komunikovat

Tipy

  • rozdíl mezi psychologem a psychiatrem:
    • psycholog: řeší duševní poruchy v širších souvislostech, tedy vztahových, osobnostních, psychosociálních a neurovědních
    • psychiatr: zajímá se o biologické souvislosti duševních poruch z lékařského hlediska

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Emoce: emoce, cit či pocit, jsou psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku.
  • Názor: vyjadřuje subjektivní specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka.
  • Myšlení: je spjato s vnímáním, představami, pamětí a řečí – jedná se o poznávací proces.

Externí

Knihy