Obsah stránky

Základní informace

Frustrace je nepříjemný stav jedince, pocit neúspěchu, zmaru nebo zklamání, pokud mu něco nebo někdo brání v uspokojení jeho potřeb, dosažení cílů, když se ztratí něco, na čem jedinci záleží, atd., a to navzdory svému úsilí, které jsou původně dosažitelné. Je to stav, kdy je ohrožena integrita jedince tím, že se něco nepovedlo a v nejbližší době nebo už vůbec to není možné napravit. Člověk je připraven s problémem bojovat, ale stále naráží na nějaké nepřekonatelné překážky. Frustrace je součástí normálního života a záleží na jedinci, jak dokáže takovýto nepříjemný stav zpracovat a jak na něj reagovat. Zda ho oslabí či posílí. Jakou má odolnost. Frustrace znamená ztrátu psychické rovnováhy, a je proto spojena s tzv. obrannými mechanismy, jimiž se člověk snaží restaurovat ztracenou psychickou rovnováhu, resp. vyrovnat se s frustrující situací.

Typy překážek

Překážky způsobující frustraci mohou být:

  • vnější: vychází z prostředí, například jste nedostali něco, co jste potřebovali, s čím jste počítali, nastaly nové zákazy, omezení nadřízenými, atd.
  • vnitřní: závisí na jedinci, například averze k rodinnému příslušníkovi, strach, stydlivost, plachost, pocit viny, výčitky svědomí

Reakce na frustraci

Člověk se frustraci brání pomocí obranných mechanismů, které pomáhají cítit se méně nepříjemně a lépe zvládat náročné situace, které jsou odvozené ze dvou základních reakcí na zátěž, tedy agresí – vybitím (slovním ve formě nadávání, fyzickým poškozováním věcí, ubližováním někomu) nebo únikem – změnou, přetransformováním:

Odvozené od agrese

  • egocentrismus, upoutávání pozornosti: zajímá se pouze o sebe, projevem je neposlušnost, výstřednost či ubližování druhým lidem
  • identifikace: hledání podobné situace u někoho jiného, kdo danou situaci zažil a případně úspěšně vyřešil
  • projekce: podvědomé svádění viny na jinou osobu, nepřipouštění si vlastního selhání
  • racionalizace: rozumové zdůvodnění toho, proč jsme neuspěli. Někdy použijeme objektivní fakta a jindy prostě sami sebe přesvědčíme o tom, že o úspěch jsme vlastně nestáli, protože by s ním určitě byla spojena nějaká nepříjemnost (model tzv. „kyselých hroznů“).
  • kompenzace: náhrada nedosažitelného něčím jiným, vyvážení neúspěchu v jiné oblasti, náhrada původního cíle, co pro nás bude mít podobný význam. V důsledku této techniky může vzniknout závislost např. na alkoholu či workoholismus jako důsledek kompenzace rodinných problémů.

Odvozené od úniku

  • izolace, samota: reakce na neúnosnou míru napětí, kterým se člověk vyhýbá řešení problému
  • regrese: návrat na nižší vývojový stupeň (nebo setrvání na stejném stupni), který se člověku již vyplatil. Vývojovému stupni přirozeně přizpůsobí i své chování, takže čtyřicetiletý úspěšný podnikatel se najednou může stát pubertálním výrostkem se všemi hloupými nápady, které k tomuto věku patří. Regrese může být přechodná a po určitém období opět vymizet, nebo trvalá a jedinec už nikdy nedosáhne vyššího vývojového stupně.
  • sublimace: nepříjemné potlačované emoce jsou při ní přeměněny do jiné společensky přijatelné činnosti. Například emoce vznikající potlačováním sexuálních cílů prezentované libidem, jsou tak převedeny například do umění, sportu, učení, práce, charity… Obsah sublimované aktivity zpravidla nese stopy původního pudového impulsu.
  • transregrese (opak regrese): “útěk do budoucnosti”
  • únik do nemoci, somatizace: přenesení psychického napětí do tělesné oblasti, například civilizační choroby, kožní onemocnění, rakovina, žaludeční vředy
  • fixace: ustrnutí na objektu nebo způsobu uspokojování potřeby, ačkoliv by byla záhodná změna
  • vytěsnění, potlačení: zavrhování přání a fantazií, které jsou v rozporu se společenským normami
  • popření: “zavírání očí” před problémem či těžkostí
  • rezignace: ztráta úsilí o dosažení cíle, ztráta motivace, prožitek selhání

Pokročilá frustrace

Pokud frustrace trvá delší dobu, může se z ní stát deprivace, tj. strádání, což je už závažný psychický stav, který může negativně poznamenat další vývoj jedince.

Pokud jedinec dokonce ztrácí smysl života, jedná se o existenciální frustraci, která může vést až k pokusu o sebevraždu. Tento krajní stav se dá léčit za pomoci odborníků.

Frustrační tolerance

Představuje míru odolnosti jedince vůči frustraci, konkrétní zátěži. Pokud je stejná situace dvěma lidem nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší lépe. Pokud takovému stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Faktory ovlivňující frustrační toleranci jsou následující:

  • dědičné vlivy: temperament a specifická nervová soustava
  • typologické vlivy: druh osobnosti
  • vyčerpání, oslabení, úraz: například slabozrakost, problémy se sluchem, koktavost
  • věk: frustrační tolerance stoupá s věkem, v určité části života ale začne opět klesat. Malé děti a starší lidé mají tedy nízkou frustrační toleranci, nedokážou odložit reakci a vyrovnat se s napětím z nezdaru. Patří sem i období puberty či odchod do důchodu.
  • nedodržování zdravého způsobu života: nedostatečný spánek, špatná strava, nedostatek pohybu, atd.
  • výchova: správně vedená přiměřeně adaptuje dítě na neúspěchy či nezdary, které v jejich životě určitě nastanou a budou se muset s nimi vyrovnat

Tipy

  • poznání sebe sama: znalost svých silných a slabých stránek, schopnost reálně zhodnotit, které problémy jsme schopni zvládnout vlastními silami a které již nikoli
  • zvyšování odolnosti: pečovat o své zdraví fyzické i psychické, zvyšovat fyzickou zdatnost, dostatek spánku, dobré vztahy, zdravá strava, rozvoj chování, které umožní účinně překonávat překážky, atd.
  • co pomáhá: naučit se zvládat své emoce; mít okruh lidí, které můžete požádat o podporu v případě potřeby; pokud nastane nějaký neúspěch, a že určitě někdy nastane, tak je dobré odhalit příčiny a poučit se z nich – nejméně bolestné je poučit se z chyb druhých; odhalit příčiny svých úspěchů, poučit se z nich
  • nesnažte se být vítězem vždy a za každou cenu: může se stát, že zůstanete sami
  • Štěstí? Neštěstí? Kdo ví?: pradávný čínský příběh

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Emoce: emoce, cit či pocit, jsou psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku.
  • Odolnost (resilience): schopnost odolávat a zvládat obtížné situace, které na nás (na systém) působí ohrožujícími situačními silami, a to jak fyzicky, tak psychicky, jak zevnitř, tak zvenku.
  • Pohyb – podrobně: dostatek fyzické aktivity působí pozitivně jak na mysl, tak na tělo. Současně platí, že odpočinek (regenerace) je stejně důležitý jako pohyb.
  • Spánek – podrobně: je útlumová a odpočinková fáze organismu, kde kvalitní spánek představuje jednu ze základních tělesných potřeb.
  • Stres – zátěž organismu: jedná se o stav organismu, který je jeho obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, skutečné či domnělé přetížení – fyzické nebo psychické.
  • Štěstí? Neštěstí? Kdo ví?: pradávný čínský příběh.
  • Výchova – podrobně: (edukace) je/by měla být cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život.
  • Vztahy: mezilidský vztah je založen na schopnosti najít, budovat, udržet, případně ukončit vztah. Vytržení ze společnosti, odstranění možnosti stýkat se s lidmi, se proto také vždy považovalo za největší trest, který může člověka postihnout.
  • Zásady zdravé výživy: každý člověk je jiný – co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého – zdravé stravování je celoživotní styl zajišťující zdraví.

Externí

Knihy