Základní informace

Lidský mozek je řídící a spojující (integrační) orgán nervové soustavy. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, například činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť nebo vnímání emocí. Váží přibližně 1300–1400 g, tedy 2 % lidské hmotnosti. Obsahuje přibližně 50–100 miliard (tedy asi 1011) nervových buněk (neuronů). Mezi nervovými buňkami existuje až biliarda (tedy 1015) synaptických spojení, tj. spojení dvou nervových buněk nebo nervové a smyslové buňky. Kromě nervových buněk obsahuje i gliové buňky, které vyživují, chrání (například proti infekcím), zbavují mozek odumřelých buněk a jinak podporují nervovou tkáň.

Co lidský mozek potřebuje:

  • velké množství energie: až 20 % energie z celkové potřeby celého těla;
  • tuk: (esenciální mastné kyseliny), protože je jím tvořen ze 60 % – mozek je nejtučnějším orgánem (pozor na konzumaci v nesprávném poměru omega-6 ku omega-3 nad 2:1);
  • dostatek tekutin: pozor na dehydrataci;
  • kyslík: spotřebovává až 20 % z celkové tělesné spotřeby;
  • glukózu: spotřebovává až 25 % z celkové tělesné spotřeby – cca 120 g za den (pozor na stres – ten vyvolává požadavek mozku na rychlé doplnění energie, tedy cukru);
  • fyzická zdatnost těla: fyzicky zdatný jedinec dokáže velmi dobře rozdělovat glukózu mezi mozek a svaly (lépe mu to myslí), protože pro svaly dokáže efektivněji využít i jiné palivo, především tuky;

Vybrané reakce mozku:

  • čeho se nejvíce bojíme: toho, co nám může ublížit, a současně toho, o čem si pouze myslíme, že nám může ublížit – mozek mezi skutečným rizikem a smyšleným rizikem nerozlišuje
  • důvěra vůči dezinformacím: věříme jim tím více, čím intenzivněji některou z dezinformací považujeme za hrozbu
  • emoce a racionalita: rychlejší jsou emoce (rychlý mozek) než racionální myšlení (pomalý mozek) – pokud je čas (a nejde nám o život), dejme raději přednost šedé kůře mozkové (pomalému mozku)
  • kognitivní (poznávací) zkreslení: je to systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem. Problém je v tom, že si takové zkreslení člověk neuvědomuje.
  • mozek vybírá: pokud upřeme na něco pozornost, přednostně reagujeme na informace k tomuto tématu
  • nerad přijímá nové informace, pokud jsou v rozporu se stávající zkušeností: snaží se napasovat aktuální informace na již vytvořená myšlenková schémata – to umožňuje rychlé rozhodnutí, pokud je najde

Co lidský mozek poškozuje:

  • nadměrné používání moderních technologií: počítače, chytré mobilní telefony – negativní účinky na poznávací (kognitivní) schopnosti
  • snadná dostupnost informací na internetu: tím rychleji zapomínáme (studie z roku 2013 – lidé mezi 18-34 lety – generace zvyklá aktivně používat moderní technologie -, jsou více zapomnětliví než lidé starší 55 let
  • psychoaktivní drogy (návykové látky): jedná se o chemické látky, které nejvíce působí na centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí, chování – jsou to například heroin, kokain, nikotin, alkohol, atd.
  • nadměrné sledování seriálů a televizních reality show: dělá z lidí tak trochu hlupáky, dlouhodobé sledování televize negativně mění strukturu mozku dětí, nadměrné sledování televize snižuje verbální IQ a vede ke zvýšené agresivitě
  • samota a nedostatek konverzace s jinými lidmi: konverzace patří mezi základní způsoby procvičování mozku
  • důležitost s kým se nejčastěji stýkáme: každý člověk se stává průměrem 5 nejbližších osob, mozek se učí sám, velmi se přizpůsobuje, pozitivní lidé jsou zdrojem inspirace, nadhledu, pohody a kreativity, negativní lidé nás oddělují od štěstí, úspěchu a příležitostí
  • práce v období nemoci: může oslabit imunitní systém a následně vést ke zhoršení kognitivních funkcí
  • nedostatek čerstvého vzduchu: zhoršování mozkových funkcí (například spaní pod dekou či polštářem)
  • příjem velkého množství cukru: zhoršuje kognitivní funkce mozku a duševní pohodu (negativním vlivem na mikrobiom), může zhoršovat paměť a schopnost učení
  • alkohol: poškozuje mozkové buňky
  • dehydratace organismu: prodloužené období dehydratace způsobuje zmenšení mozkové tkáně, krátkodobý nedostatek tekutin v organismus může zpomalovat reakční činnost, způsobovat poruchy soustředění a zvyšovat riziko chybování
  • nedostatek spánku: snižuje kognitivní funkce a zabíjí mozkové buňky

Jak se mozek učí:

Náš mozek zpracovává veškeré podněty, které registruje. Něco zpracuje tzv. rychlý systém bez pocitu úmyslné kontroly, něco pomalý, který vyžaduje pozornost.

  • Učíme se učit se: Učení se není nic jiného, než zlepšování funkce a výkonnosti mozku. Každý jsme jiný a navíc některé představy o tom, jak se učíme, jsou chybné a překonané.

Mozek Podrobně