Obsah stránky

Základní informace

Průběh vývoje lidského jedince se nazývá ontogeneze. V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn. Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové. Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.

Přehled vývojových období člověka

Prenatální období

Prenatální vývoj – nitroděložní období
  • dítě už ve stádiu plodu vnímá podněty, na které reaguje (hlas a tlukot srdce matky, hudba)
  • otevírá oči, saje prsty
  • žena musí o sebe v těhotenství pečovat:
    • vše, co je v její krvi, je i v krvi dítěte
    • neužívat jakékoliv návykové látky

Novorozenecký věk

Novorozenec – od narození do 4 týdnů po porodu
  • proběhnou změny anatomie a fyziologie, například dojde ke změnám anatomie oběhové soustavy – krev přestane proudit pupečníkem
  • před narozením má dítě daleko více červených krvinek, po narození začne nepotřebné erytrocyty masivně odbourávat (nejsou tolik potřeba), po porodu získá rozkladem hemoglobinu žlutou barvu – novorozenecká žloutenka
  • mozek zpočátku řídí jen základní vegetativní funkce (sací, dýchací, uchopovací, polykací)
  • mozek roste a roste i lebka – lebeční kryt není uzavřený, nahoře se nachází pouze vazivový lupínek (fontanela), proto se nesmí hladit novorozenec po hlavě, aby nedošlo k otlakům mozku a následným poruchám
  • veškerou péči musí vykonávat rodiče

Kojenecký věk

Kojenec – od 1 měsíce do 1 roku
  • kojení je v této době velmi vhodné, protože mateřské mléko obsahuje optimální složení živin + obranné látky
  • ke konci období se přidává jiná strava
  • péče rodičů je stejná jako u novorozence
  • kojenec se rychle vyvíjí psychicky i fyzicky, začíná se pohybovat

Batolecí věk

Batole – 1. až 3. rok
  • vyvíjí se pohybové schopnosti (začíná chodit)
  • významný rozvoj řeči
  • dítě by mělo mít vytvořené základní kulturně hygienické návyky
  • dochází k sebeuvědomění

Předškolní věk

Předškolák – 3 až 6 (7) let
  • dítě pravidelně roste, mění se proporce postavy
  • rozvíjí se duševní schopnosti
  • předškoláci mají velkou fantazii, rádi si vymýšlí, mají v oblibě pohádky
  • mají schopnost regulovat své chování podle instrukcí
  • zvládají větší kontakt s vrstevníky – socializace
  • pokládají otázky – zejména PROČ?
  • postupně se učí ovládat své emoce
  • výrazně narůstá kapacita paměti
  • velký rozvoj řeči – zná cca 3000 slov

Školní věk

Mladší školní věk – 6 (7) až 10 (12) let
  • tělesné proporce se zaoblují
  • prořezávají se trvalé zuby
  • dítě se stává společenské
  • začíná mít povinnosti
  • hlavní činností se stává učení se ve škole
Starší školní věk – 10 (12) až 15 let (začíná puberta)
  • začínají pracovat pohlavní žlázy
  • dále se rozvíjí myšlení a city
  • projev snahy napodobovat dospělé
  • touha po uznání a samostatnosti
  • tvoří se party

Dospívání

Dorost – adolescence – 15 až 18 (20) let (končící puberta)
  • dokončuje se růst
  • zvýrazňují se pohlavní znaky
  • rozvíjí se myšlení a city
  • dozrávání psychické – vztahy k partnerům
  • objevuje se snaha po samostatnosti
  • utváří se charakter člověka
  • příprava na budoucí povolání

Dospělost

Plná dospělost – 18 až 30 let
  • nutnost zabezpečit sebe, ale i svoji rodinu (věk 25 až 35)
  • fyzická vyspělost – zakončení tělesné evoluce, vrchol fyzických sil
  • začátek práce – růst psychosociálních dovedností, odpovědné a etické chování
  • partnerský život – hledání partnera, nalezení intimního vztahu, soužití
  • reprodukční období – roste zájem mít vlastní děti a potřeba založit si rodinu (trend zvyšování průměrného věku – od 20 spíše k 30); manželství plní fukci reprodukční, ekonomickou, socializační a emocionální
Zralost – 30 až 45 let
  • maximální produktivita – zaměstnání jako poslání, cílevědomost
  • zkušenosti – dosažení intelektuálního vrcholu cca ve 40 letech
  • krize středního věku – kolem 45. roku života dochází k poklesu výkonnosti (klesá psychosomatické tempo), pocitu prázdnoty (děti odcházejí – tzv. syndrom prázdného hnízda)
Střední věk – 45 až 60 let
  • postupné snižování pohlavní aktivity
  • u žen kolem věku 45-55 let ukončení činnosti vaječníků, tzv. menopauza (přechod, klimakterium) – končí uvolňování zralých vajíček (zastavení menstruačního cyklu) a mění se tvorba hormonů (psychická labilita, deprese, nevolnost), nastává zvýšené ukládání tuku, oběhová labilita
  • úbytek fyzických sil
  • vynikající duševní kondice
  • role prarodiče – jasný signál stárnutí, někteří jedinci špatně nesou označení “babička a dědeček”, současně ale nedochází ke společenské izolaci
  • období bilancování – navazuje na krizi středního věku, člověk se ohlíží zpět a hodnotí svůj dosavadní život, snaží se dohnat resty (výměna partnera, změna vzhledu, hubnutí) připouští si proces stárnutí

Stáří

Aspekty stáří z fyzického hlediska, které mohou, ale nemusí nastat u stárnoucího člověka. Nezáleží na věku, ale na způsobu života a životní aktivitě:

  • pokles tělesné hmotnosti, výšky a proporcí – pánve, deformace čelisti a chrupavky, změkčování kostí
  • zvyšuje se riziko úrazu – právě kvůli změkčování kostí, tzn. větší riziko zlomenin které se špatně léčí
  • snížení pohyblivosti – rychlost a pružnost jednotlivých svalů se snižuje
  • snížení výkonnosti srdce, plic a cévního systému – krev se hůře okysličuje, vyšší riziko infarktu myokardu, ochabování srdečních chlopní
  • menší výkonnost žláz s vnitřní sekrecí – ztrácení imunity, ospalost, nižší vitalita a pohyblivost, křehnutí kostí, řídnutí vlasů, lámavost nehtů
  • změny vzhledu a vlastností kůže – podkožní tuk mizí, snižuje se obsah vody v kůži (hluboké vrásky a pigmentové skvrny)
  • zhoršení zraku – snížení ostrosti zraku, zbarvení a změny na sítnici, horší rozpoznávání barev
  • zhoršení sluchu – špatné vnímání sluchových vjemů (dezorientace, nervozita, podrážděnost)
  • změna termoregulace – hůře se přizpůsobuje změnám klimatu
  • lámavost vlasů a jejich šednutí, lámavost nehtů
  • vyšší náchylnost na nemoci:
    • tvoří více než 50 % nemocných se zhoubnými novotvary, ischemickou chorobou srdeční a cévním onemocněním mozku
    • další nejčastější nemoci: hypertenze, diabetes, dýchací ústrojí, šedý zákal, glaukom
    • zvyšuje se výskyt alergických nemocí
    • zvyšují se potíže pohybového aparátu
    • zvyšují se psychická onemocnění
    • zvyšují se nemoci dýchacího ústrojí

Hlavní psychické a biologické změny:

  • zhoršení smyslového vnímání: pomalejší reakce
  • zhoršení paměti: zapomínají se zejména nové události
  • klesá inteligence
  • egocentrismus: tendence mluvit o svých chorobách, lhostejnost k okolnímu světu, afektivní chování – klesá tzv. frustrační tolerance
  • sociální závislost: na druhých osobách
  • klesá adaptabilita: lpění na stereotypech, odpor k novému

Rané stáří – 60 až 75 let

  • nastává přestavba organismu:
    • úbytek vody v tkáních
    • postupná deformace meziobratlových plotének
    • úbytek podkožního tuku – zhoršená termoregulace
    • citlivost na duševní podněty
    • zhoršování zraku
    • začínají se objevovat slabé poruchy koncentrace pozornosti, paměti a myšlení
    • častější závratě a poruchy stability
    • snižuje se schopnost rychlé reakce – proto stoupá riziko úrazů a zlomenin
  • nastupující zdravotní problémy:
    • s rostoucí hmotností stoupá výskyt cukrovky, vysokého tlaku, onemocnění nosných kloubů a chorob srdce a cév
    • přibývají problémy se srdcem – infarkty, onemocnění srdečních chlopní, poruchy srdečního rytmu
    • roste výskyt řídnutí kostí (osteoporózy), běžný pád pak vede ke zlomeninám krčku stehenní kosti, přibývá operací náhrad kyčelního či kolenního kloubu
    • roste výskyt mozkových cévních příhod – mrtvic – následkem může být ochrnutí, porucha řeči a paměti, případně smrt
    • s častějším výskytem nemocí oběhového systému se objevují otoky nohou
    • častější jsou chronické záněty dýchacích cest
    • častější výskyt bércových vředů
  • čas odchodu do důchodu
  • stoupá výskyt depresí – to bývá podmíněno odchodem do důchodu, ztrátou partnera, úmrtími v rodině
  • stále schopnost aktivního života, učení se novým věcem
  • začíná se projevovat rozdíl mezi relativně zdravými (v ČR je 60 % seniorů, které nemoci neomezují), a s vleklými postupujícími nemocemi (v ČR 20 % s částečnou omezeností nemocemi)

Vysoké stáří – 75 až 90 let

  • nastává závislost na pomoci okolí
  • zvyšuje se postupný pokles tělesných a duševních funkcí
  • ve vysokém stáří jsou lidé konzervativnější, citově labilnější, méně odolní vůči zátěži, může se zhoršit i jejich schopnost adaptibility (přizpůsobivosti)
  • nastává úbytek kognitivních funkcí – zhoršení paměti, poruchy řeči a porozumění mluvenému slovu, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, např. oblékání nebo odemykání dveří, neschopnost poznat a interpretovat smyslové vjemy
  • projevy senility – stařecké chyby, stařecké projevy
  • poruchy chování ve stáří mohou být závažným průvodním znakem demence – závažné postižení mozku s úbytkem nervových buněk a hormonů, které zajišťují předávání informací mezi jeho oblastmi, které se může projevit neklidným až agresivním chováním

Dlouhověkost (stařec, kmet) – nad 90 let

  • zpomalené reakce
  • není pocit žízně
  • problematická lokalizace bolesti
  • cévní mozkové příhody
  • problémy se zrakem – dalekozrakost, zákaly, šeroslepost
  • problémy se sluchem – stařecká hluchota
  • stálá sekrece z nosu
  • snížená funkce chuťových pohárků
  • snížená schopnost vnímání – nejistota ve společnosti, v komunikaci, snížení orientace, to vede k opatrnost a může vzniknout sociální izolace
  • snížená funkce imunitního systému

Související

  • Dětství: charakterizuje vývojovou etapu lidského jedince od narození po dospělost.
  • Nešťastné dětství – vyrovnání se s ním: nešťastné dětství neznamená, že kdo aspekty dobrého dětství nezažil, nemůže nalézt spokojenost v dospělosti. Znamená to, že má horší startovní pozici. Musí více překonávat, více se učit, mít větší ochotu měnit se.
  • Šťastné dětství: pro šťastné dětství je více rozhodující šťastný rodič (tedy rodič přiměřeně spokojený, vyrovnaný, moudrý) než majetek nebo uspokojení všech přání a tužeb expandující dětské mysli.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy