Obsah stránky

Základní informace

Žlázy s vnitřní sekrecí jsou odpovědné za tvorbu a uvolňování většiny hormonů, které představují skupinu bezvývodových či endokrinních žláz. Nazývají se tak proto, že své produkty odevzdávají přímo do krve a ne prostřednictvím vývodů jako exokrinní žlázy.

Funkce v těle

  • Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) produkují hormony. Hormon slouží jako chemický posel přenášející informaci od jedné tkáně ke druhé. K transportu hormonů slouží nejčastěji krev.

Seznam žláz s vnitřní sekrecí a vylučované hormony (výběr)

Poznámka: Popis je od hlavy směrem dolů.

Muži i ženy

  • Hypotalamus (část mezimozku) – slaďování jednotlivých vnitřních orgánů do komplexní odpovědi
    • dopamin – funguje jako neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Tzv. mezolimbická dopaminová dráha vede ze středního mozku přes nucleus accumbens až do čelní kůry. Tato dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití jistých drog.
    • somatostatin – tlumí uvolňování růstového hormonu a hormon štítné žlázy, zpomaluje uvolňování žaludečních a střevních hormonů jako jsou gastrin, cholecystokinin, atd.
  • Hypofýza (podvěsek mozkový)
    • přední lalok 
      • luteotropní hormon – laktační hormon podporující tvorbu mléka při kojení
      • růstový hormon – jeho sekrece je větší, pokud se vyhýbáme cukrům ve stravě. Přibližně 70 % růstového hormonu je uvolňováno ve spánku, a to zejména po začátku spánku.
      • thyreotropní hormon – stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy
    • zadní lalok 
      • antidiuretický hormon – působí proti tvorbě moči v ledvinách
      • oxytocin (hormon důvěry a lásky) – uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (např. během kojení), dělohy a vagíny a v menší míře při doteku
  • Epifýza (šišinka)
    • melatonin – ovlivňuje cirkadiánní cykly (biologické rytmy) – největší vylučování je v noci mezi 3. a 4. hodinou ranní
  • Štítná žláza 
    • kalcitonin – působí proti osteoporóze, snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá ho do kostí
    • trijodtyronin – ovlivňuje oxidace v lidském těle, termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a sacharidů v organismu
    • tyroxin – váže v těle jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách
  • Příštitná tělíska 
    • parathormon – zejména zvyšuje kalcémii, hladinu vápníku v krvi
  • Srdce
    • atriální natriuretický peptid – reguluje vylučování sodíku močí
  • Žaludek a střeva 
    • gastriny – skupina hormonů vznikajících v G-buňkách ve sliznici žaludku a dvanáctníku stimulující zejména tvorbu některých složek žaludečních šťáv
    • ghrelin (hormon hladu) – stimuluje pocit hladu
    • cholecystokinin (je vylučován v tenkém střevě) –
    • sekretin (je vylučován v dvanáctníku) – reguluje kyselost v dvanáctníku
    • somatostatin – tlumí uvolňování růstového hormonu a hormon štítné žlázy, zpomaluje uvolňování žaludečních a střevních hormonů jako jsou gastrin, cholecystokinin, atd.
  • Játra 
    • angiotenzinogen – je na počátku systému, který se podílí na regulaci krevního tlaku a objemu krve v krevním oběhu
    • somatomedin (v játrech, svalech či tukové tkáni) – vylučuje se vlivem působení růstového hormonu
    • trombopoetin – je hlavním stimulátorem tvorby krevních destiček
  • Langerhansovy ostrůvky (ve slinivce břišní) –
    • inzulin – snižuje hladinu cukru v krvi, má opačnou funkci než glukagon. Vyšší hladina inzulinu = větší ukládání tuků v těle = tloustnutí.
    • glukagon (tvoří se alfa buňkami slinivky břišní) – působí proti účinkům inzulinu, čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie. Jeho primárním úkolem je při poklesu hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémii) dát játrům příkaz, aby odbourávala v nich uložený zásobní glykogen na glukózu (proces glykogenolýza). Další funkcí glukagonu je spouštění ketogeneze v játrech (tj. výroby energie pro tělo z jiných zdrojů, než z glukózy, především spalováním tuků).
    • pankreatický polypeptid – funkce není jednoznačně známá
    • somatostatin – tlumí uvolňování růstového hormonu a tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy
  • Nadledvinové žlázy 
    • nadledvinová kůra 
      • androgeny – androgen je obecný termín pro jakoukoli přírodní nebo syntetickou sloučeninu, obvykle steroidní hormon, která stimuluje nebo ovládá vývoj a udržení maskulinních charakteristik obratlovců. Nejznámější je testosteron, mužský pohlavní hormon.
      • glukokortikoidy – patří sem kortizol, ten má vliv na metabolismus sacharidů, zvyšuje tvorbu glykogenu a jeho ukládání do jater. Způsobuje redistribuci lipidů, zvyšuje se uložení tuků v oblasti břicha, na zádech a tváři na úkor končetin. Kortizol brání před poškozením od účinků adrenalinu.
      • mineralokortikoidy – hormony ovlivňující metabolismus minerálů v těle. Řídí především udržování normální hladiny sodíku a draslíku v krevní plazmě. Nejdůležitějším je aldosteron.
    • nadledvinová dřeň 
      • adrenalin (epinefrin) – zvyšuje srdeční frekvenci. Připravuje tělo na výkon, je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Adrenalin způsobuje, že tělo podává extrémní výkony. Kortizol brání před poškozením od účinků adrenalinu.
      • noradrenalin (norepinefrin) – patří mezi stresové hormony. Funkcí noradrenalinu je umožnit krátkodobě v organizmu zvýšenou aktivitu. Urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu na monosacharidy, ale také roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování.
  • Ledviny 
    • erytropoetin – podporuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni.
    • kalcitriol – je vysoce aktivní forma vitaminu D. Vzniká z vitaminu D3. Způsobuje zvyšování plazmatické koncentrace vápníku.
    • renin – enzym štěpící alfa-globulin krevní plazmy. Je to starter systému, který se podílí na řízení vylučování vody a iontů ledvinami.
  • Kůže 
    • kalciferoly (vitamin D3) – souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory. Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních. Chemicky se rozlišuje vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol). Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření. V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce.
  • Tuková tkáň 
    • leptin – je bílkovina tvořená v tukových buňkách. Jeho hlavním úkolem je adaptace organismu na hladovění. Podílí se na udržování energetické homeostázy, omezuje příjem potravy a zvyšuje energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby, přímo inhibuje koncentraci intracelulárních lipidů, zvyšuje vychytávání glukózy a jaterní glukoneogenezi.

Pouze muži

  • Varlata 
    • okolí semenných váčků (Leydigovy buňky)
      • androgeny (zahrnují i testosteron) – androgen je obecný termín pro jakoukoli přírodní nebo syntetickou sloučeninu, obvykle steroidní hormon, která stimuluje nebo ovládá vývoj a udržení maskulinních charakteristik obratlovců. Nejznámější je testosteron, mužský pohlavní hormon.
    • Semenné váčky 
      • estrogeny – skupina steroidů. Primárně představují ženské pohlavní hormony, ale v malé míře se vyskytují i v těle mužů. U mužů estrogen reguluje například vývoj spermií a má také úlohu ve vývoji libida.

Pouze ženy

  • vaječníkový folikul
    • estrogeny – skupina steroidů. Primárně představují ženské pohlavní hormony. Nejvyšší množství jsou u žen v reprodukčním věku.
  • žluté tělísko 
    • progesteron – je steroidní ženský pohlavní hormon. Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci. Nedojde-li k oplodnění vajíčka, tvorba tohoto hormonu ustane a dojde k menstruačnímu krvácení. Pokud naopak žena otěhotní, progesteron zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy, zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle (ochranná zátka) a tlumí (předčasné) kontrakce dělohy.
  • placenta (v těhotenství) –
    • chorionický gonadotropin – vzniká po oplození vajíčka a je vytvářen vyvíjejícím se embryem.
    • placentální laktoge
    • progesteron – je steroidní ženský pohlavní hormon. Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci. Nedojde-li k oplodnění vajíčka, tvorba tohoto hormonu ustane a dojde k menstruačnímu krvácení. Pokud naopak žena otěhotní, progesteron zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy, zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle (ochranná zátka) a tlumí (předčasné) kontrakce dělohy.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Hormony: hormony produkují žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) rozmístěné v různých částech těla. Hormony slouží jako chemický posel přenášející informaci od jedné tkáně ke druhé. K transportu hormonů slouží nejčastěji krev.

Externí

Knihy