Obsah stránky

Základní informace

To, zda nás osloví nové (dez)informace, se řídí určitými zákonitostmi. Nestačí tzv. objektivní fakta. Ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu. Názory a poznání se nevytváří racionálně na základě dat a argumentů, ale například tím, v jaké skupině je jedinec členem. Nesouhlasit se skupinou je nepříjemné a nepohodlné. Pokud se dostaneme do styku s informacemi, které jdou proti našim názorům a zkušenostem, mozek se chová podobně, jako kdybychom se fyzicky ocitli v ohrožení. To je důvod, proč řada lidí reaguje agresivně na informace, které je usvědčují z omylu. Proto je tak těžké debatovat racionálně a kultivovaně třeba o politice, zdraví, stravování, víře, ekonomice či kouření nebo pití alkoholu. Je velmi těžké „opravit“ něčí mylný názor. A to platí pro každého z nás.

Omyly bránící nám se dohodnout

Potvrzující omyl (confirmation bias)

Máme tendenci ignorovat data a názory, která jsou v rozporu s tím, čemu věříme, a naopak data, která náš názor potvrzují, považujeme za důvěryhodnější.

Skupinová dynamika (in-group bias)

Máme tendenci důvěřovat více „našim“ lidem, tedy lidem z naší skupiny (jakkoli si tu skupinu definujeme), a máme tendenci vnímat ty „ostatní“ jako jednolitou masu bez schopnosti představit si různorodost této skupiny.

Strategické ignorování faktů (pštrosí efekt, selektivní vnímání)

Fakta, která jsou pro nás nepohodlná nebo která nezapadají do našeho pohledu na svět, umí náš mozek snáze přehlédnout, pozapomenout nebo alespoň najít důvod, proč je ignorovat.

Zpětné posuzování (hindsight bias, choice-supportive bias)

Náš mozek umí racionalizovat, často si přitom ani neuvědomíme, že tato racionalizace probíhá. Výsledkem je určitý dvojí metr. Máme pocit, že jsme féroví, ale ve skutečnosti vybíráme data tak, abychom dospěli k závěru, který jsme si už předtím vybrali. Případně máme pocit, že jsme vždycky měli ten názor, který zastáváme nyní, nebo že jsme vždy věděli to, co víme nyní.

Emoce

  • emoce hrají velkou roli při snaze uchovat si současný názor
  • to, co k lidem cítíme, může být kvalitativně odlišné podle toho, jestli je vnímáme jako členy své skupiny, nebo nikoli

Tipy

Jak někoho přesvědčit

  • existuje bod zlomu – moment, kdy je názor neudržitelný navzdory nepohodlí, které změna názoru přinese
  • lidé, které chcete o něčem přesvědčit, mají reálné (ať už racionální nebo iracionální) důvody k tomu, aby u svého přesvědčení zůstali
  • nestačí prezentovat pouhá fakta, ale též vysvětlující příběh, proč jsou tato fakta důležitá
  • efektivnější je vybrat několik jasných informací, než se snažit vyjádřit se úplně ke všemu najednou
  • důležitá je empatie, vcítění – je nutné vystupovat jako přítel, jako ten, který rozumí tomu druhému, i tomu, proč má zatím názor odporující novým faktům – tím se otevírá možnost efektivní komunikace

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Dezinformace: opak pravdivé zprávy, tedy lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti.
  • Emoce: emoce, cit či pocit, jsou psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku.
  • Názor: vyjadřuje subjektivní specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka.
  • Ovlivňování: Ovlivňování patří k sociálním technikám, resp. všechny sociální techniky vedou k nějakému ovlivňování, které je vždy vzájemné. Ovlivňování je v tomto smyslu činnost zaměřená ke změně postojů, názorů a záměrů spoluúčastníků sociální interakce.

Externí

Knihy