Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Jedná se o velmi častou oční refrakční vadu zraku, která se projevuje špatným viděním do dálky. Hlavním znakem myopie je neostré nebo zamlžené vidění na delší vzdálenost. Bývá většinou diagnostikována již u dětí a dospívajících, ale může se objevit i v dospělosti. Po 20. roku života se obvykle její hodnoty již nemění. Krátkozrakost se nedá vyléčit, pouze se dá provést vhodná korekce zrakové vady.

Vznik

Při této vadě se paprsky procházející rohovkou a čočkou nestřetávají na sítnici, ale před ní. Zpravidla je to dáno tím, že krátkozraké oko je příliš dlouhé – jeho bulva je nadměrně protažená, ale příčinou může být i přílišné zakřivení čočky, kombinace obou faktorů aj. Hodnoty krátkozrakosti se označují v dioptriích se znaménkem – (mínus) a rozlišuje se:

  • jednoduchá krátkozrakost – do -3,00 dioptrie: začíná ve školním věku a po 20. roku života se již více nezhoršuje
  • mírná krátkozrakost – od -3,25 do -6,5 dioptrie: začíná ve školním věku a po 20. roce života by se neměla zhoršovat
  • těžká krátkozrakost – nad -6,75 dioptrie:
    • středně těžká: vývoj se po 20. roku života pomalu zastavuje
    • vysoká – nad -10 dioptrií: jde o vážné ohrožení zraku
    • velmi vysoká – rozmezí -15 až -20 dioptrií: v důsledku méněcennosti vaziva oční koule vzniká silné roztahování její zadní stěny. To způsobuje degenerativní změny na cévnatce, sítnici i ve sklivci (gelové těleso vyplňující oční kouli), což může vyústit až ve výpadek zraku v centrální části zorného pole, či ve vznik rušivých stínů, které pacientovi překrývají viděný obraz.
    • progresivní: každoročně se zrak zhoršuje o 1 až 4 dioptrie a zhoršení se zastaví kolem 30. roku života

Prevence krátkozrakosti

  • pravidelná prohlídka u očního lékaře (oftalmologa): velice důležitá u těžké krátkozrakosti, tedy nad -6,75 dioptrie
  • nedoporučuje se: sňatek partnerů, kteří oba mají těžkou myopii
  • pestrá strava u dětí: zejména v období zvýšeného růstu
  • předcházení únavě očí: vhodné osvětlení a správná vzdálenost při činnostech namáhajících zrak
  • správná volba povolání: u mladých lidí s predispozicí na krátkozrakost se doporučuje takové, ve kterém nejsou kladeny velké nároky na zrakovou ostrost a které by bylo popřípadě možné vykonávat i se zhoršeným zrakem

Nebezpečí při těžké krátkozrakosti

Odchlípení sítnice

Jedná se o závažné oční onemocnění vážně ohrožující vidění. Je to léčitelný stav, musí však být rychle ošetřeno – po zjištění příznaků je nutné se do 24 hodin obrátit na specializovanou lékařskou pomoc.

  • příznaky:
    • plovoucí „mušky“ či “smítka” doprovázené záblesky v očích
    • náhlý nástup rozmazaného vidění
    • stíny nebo prázdná místa v zorném poli – šíří se od okraje do centra vidění
  • nedoporučuje se: namáhavá práce nebo nevhodná sportovní aktivita (zvedání břemen, údery do hlavy, pády a dopady)
  • zadržování dechu z námahy: vede ke zvýšení krevního tlaku a k riziku odchlípení sítnice
  • když dojde k odchlípení sítnice: pokud se v brzké době znovu přiloží, plná funkce smyslového epitelu a makuly se může obnovit, trvá-li odchlípení sítnice déle, sítnice atrofuje a porucha funkce je trvalá.
  • určitá prevence: častější kontroly a včasné ošetření patologických míst na sítnici laserem s cílem redukovat riziko odchlípení sítnice

Léčba při odchlípení sítnice

  • výhradně chirurgická – vždy jde o naléhavou operaci: na včasnosti výkonu závisí především funkční výsledek operace – cílem operace je uzavřít trhlinu jizevnatým srůstem mezi sítnicí a cévnatkou
  • doba na zotavení: po operaci odchlípení sítnice může být operovaný vystaven obvyklé pracovní zátěži za 4-6 týdnů

Tipy

Těžká krátkozrakost

Zejména v případě těžké krátkozrakosti je vhodné si najít očního lékaře, který se bude o Vás nejen zodpovědně starat, provádět pravidelná vyšetření, ale bude pro Vás bez problému dostupný a s potřebným vybavením pro případ zjištění, že máte podezření na odchlípení sítnice.

Co očím prospívá

  • zdravá strava: ta prospívá nejen očím
    • lutein: je pigment nacházející se ve vysoké koncentraci v jedné z vrstev sítnice; buňky bohaté na toto barvivo chrání zrak před účinky nadměrného množství světla. Vědecký výzkum prokázal, že dostatek luteinu tomuto procesu napomáhá a posiluje tak zrak přirozenou cestou. Lutein je antioxidant, který se vyskytuje v zelenině, větším množství obsahuje: kapusta kadeřavá (vařená 18246 µg/100 g), špenát (vařený 11308 µg/100 g), mangold (syrový i vařený 11000 µg/100 g), vodnice – tuřín (vařená 8440 µg/100 g), římský salát (2312 µg/100 g), cuketa (2125 µg/100 g), brokolice (1121 µg/100 g). Lutein je rozpustný v tucích. Má antioxidačními účinky a pomáhá v pohlcování modré části viditelného světelného spektra (380–450 nm).

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Lutein: jedná se o žlutooranžové xanthofylové barvivo náležející mezi karotenoidy, které zřejmě plní v sítnici oka ochrannou úlohu proti poškozujícím důsledkům volných radikálů vznikajících díky aktivitě modré části viditelného spektra světla.

Externí

Knihy