Obsah stránky

Základní informace

Kritické myšlení je myšlení nezávislé. Výchozím bodem kritického myšlení jsou informace a informovanost. Podmínkou takového myšlení je vztah individuálního vlastnictví k myšlenkám. Každý se rozhoduje za sebe, myslí za sebe. Nezávislost myšlení je základní vlastnost kritického myšlení. Kritické myšlení ale nemusí být nutně originální, protože člověk může přijmout myšlenku nebo přesvědčení od druhé osoby a přitom je pořád vnímat jako své vlastní. Jen takové myšlenky musí přejímat kriticky, tzn., že myšlenky projdou jeho procesem testování, zkoumání a hodnocení tvrzení a předpokladů s cílem zjistit jejich platnost, či pravděpodobnost. Tak se stává ochranou proti klamům, podvodům, pověrám a mylnému chápání sebe samých a světa kolem nás.

Kritické myšlení začíná otázkami a problémy, které se mají řešit. Pro správné řešení problémů se pak hledají dobré argumenty a přesvědčivé důvody. Prověřuje se spolehlivost a platnost argumentů, které se buď potvrdí nebo vyvrátí. Jedná se o rozumné rozhodování o tom, co dělat a čemu věřit. Myšlenky jsou ověřovány a zdokonalovány tím, jak se o ně dělíme s ostatními, potřebují dialog a diskuzi včetně pečlivého naslouchání druhým. Dovednost kritického myšlení nám tak pomáhá v každodenním životě.


Schopnost kritického myšlení

  • nepodléhat: prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení
  • naivně nepřebírat: tradované názory
  • dokázat: zaujmout odstup a připustit odlišný pohled
  • vytvořit si vlastní názor: na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob
  • učí: v záplavě názorů a informací informace analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat
  • snižuje riziko: člověk nepřijímá povrchní informace z jakéhokoliv zdroje, nemyslí a nejedná na základě předsudků či stereotypů
  • naše závěry musí být vždy provizorní: musíme být připraveni na to, že je na základě nových faktů přehodnotíme
  • pochybnost: je naším největším přítelem, jistota je naším nejlepším nepřítelem
  • nejhorší nebezpečí: je přesvědčit se o tom, že co si myslíme, že je pravdivé, pravdivé skutečně je, a že se v tom naprosto nemůžeme mýlit. Pokud se pak opravdu mýlíme, ztratíme možnost se o tom dozvědět.
  • mentální past: do ní se může snadno dostat někdo, kdo se snaží svou pravdu neustále potvrzovat, místo toho, aby se jí snažil vyvrátit. Lidé, kteří se dostávají do mentálních pastí, se stávají velice nebezpeční, mohou způsobit mnoho utrpení, protože se nedají ničím přesvědčit.
  • recept na kritické myšlení: Bayesovské usuzování – dobře formulované tvrzení + zahrnutí všech alternativních tvrzení + důkazy a doklady + absence důkazů a dokladů + mimořádnost tvrzení

Tři břitvy proti absurditě

  • Occamova břitva – princip logické úspornosti: „Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.“
  • Humeova břitva – princip racionálního postoje k víře v zázraky: „Žádné svědectví není s to dokázat zázrak, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než skutečnost, kterou se snaží doložit.“ Moderněji: „Nevědomost, omyl, lež a podfuk je vždy pravděpodobnější než zázrak.“ Jinak: „Je-li nějaký výrok skutečně pravdivý, snese podrobné zkoumání.“ Christopher Hitchens: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádně dobré doklady.“
  • Popperova břitva: „Jakýkoli počet důkazů svědčících ve prospěch tvrzení jej nemůže jednoznačně dokázat, zatímco k jejímu vyvrácení stačí důkaz jediný.“ Například tvrzení: „všechny labutě jsou bílé“ nelze dokázat libovolně velkým počtem pozorovaných bílých labutí. Na zamítnutí tohoto tvrzení ale stačí nález první černé labutě. Ještě jinak: „Absence dokladu není dokladem neexistence.“ A zároveň platí: „Absence dokladu může být dokladem absence tam, kde bychom existenci důkazu čekali.“

Tipy

  • O kritické myšlení se nejedná, pokud metody kritického myšlení použijeme pouze k obhajobě svých myšlenek. Ty upevňujeme tím, že se je naopak snažíme vyvrátit.

Související

  • Příjem nových informací – to, zda nás osloví nové informace, se řídí určitými zákonitostmi. Nestačí tzv. objektivní fakta. Ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy