Obsah stránky

Základní informace

Mozek je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců. Z buněčného hlediska je složen především z nervových a gliových buněk. Místa s nahromaděnými těly neuronů představují tzv. šedou hmotu, místa bohatá na nervová vlákna jsou známa pod názvem bílá hmota. Zatímco nervové buňky jsou schopné aktivní nervové činnosti spojené se vznikem a přenosem nervových impulsů, nepostradatelné jsou i gliové buňky, které vyživují, chrání (například proti infekcím), zbavují mozek odumřelých buněk a jinak podporují nervovou tkáň.


Co mozek potřebuje

  • Velmi mnoho energie – patří mezi velmi energeticky náročné tkáně.
  • Pro svou činnost mozek potřebuje kyslík a živiny.
  • Mozek představuje přibližně 2 % hmotnosti lidského těla, přesto spotřebovává 20 % z celkové tělesné spotřeby kyslíku.
  • Mozkem proteče 15 % krevního objemu za minutu, přitom vyextrahuje 50 % kyslíku z krve, která jím projde.
  • Veškerý kyslík se metabolizuje na oxid uhličitý, který je opět rozpouštěn v krvi a odváděn do plic, odkud je vydýcháván.
  • Mozek nemá možnost skladovat zásobu kyslíku, proto je na neustálém okysličování okysličenou krví zcela závislý – bez dodávky kyslíku jsou neurony schopné přežít za běžných teplot lidského těla pouze okolo 5 minut.
  • Mozek pracuje takřka jen na glukózu, kterou spaluje tzv. aerobně, tedy za přístupu kyslíku, a laktát v mozkové tkáni vzniká jen ve velmi malém množství. Pokud začne stoupat, je to příznak mozkové infekce.
  • Neurony samy glukózu nespalují, dělají to za ně astrocyty (typ gliových buněk), které neuronům dodávají až jednodušší produkty vzniklé z glukózy, které neurony snadno spálí, a dále odstraňují nepotřebné spoje mezi neurony, tzv. synapse.
  • Co se stane po 8 – 12 hodinách hladovění – dojdou nám zásoby glukózy? Metabolismus celého těla se musí na takovouto zátěž adaptovat, proto začne zvláštním způsobem upravovat produkty vzniklé štěpením mastných kyselin a začnou vznikat tzv. ketolátky. Tyto sloučeniny je již mozek schopen používat jako zdroj energie a při dlouhodobém hladovění je z nich schopen pokrýt až 70 % svých energetických potřeb. Zbylých 30 % pokrývá stále glukóza, kterou je tělo schopno poměrně nevýhodně vyrobit ze svých zásob bílkovin ze svalů.

Funkce v těle

  • Mikroglie (typ gliových buněk), likviduje poškozené buňky a buněčnou „drť“, která po nich v mozku zbyde
    • vysoká aktivita uklízejících mikroglií je typická pro řadu závažných onemocnění mozku – lidé trpící chronickým nevyspáním jsou zvýšeně ohroženi Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními onemocněními.

Co mozek ohrožuje

  • Deprese – má reálný a měřitelný vliv na paměť a kognitivní funkce mozku, zpomaluje myšlení, zabraňuje schopnosti rozhodování a pamatování si běžných věcí, ničí existující mozkové buňky, ale omezuje i tvorbu nových, způsobuje i zkracování spojů mezi neurony, které vedou signály od jedné buňky k druhé.
  • Dlouhodobý stres – čím je hladina kortizolu v krvi vyšší, tím se zhoršuje ukládání informací do paměti a může dojít i ke zmenšení některých klíčových oblastí mozku.
  • Duševní nečinnost – co nepoužíváte, o to přicházíte.
  • Multitasking – když si lidé myslí, že dělají multitasking, ve skutečnosti jen velmi rychle přecházejí od jednoho úkolu ke druhému, to se však děje na úkor našich poznávacích funkcí, stáváme se méně výkonnými. Multitasking:
    • zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu a adrenalinu, hormonu stresové reakce „útok nebo útěk“, které mohou nadměrně stimulovat mozek a vyvolat jeho zamlžení nebo chorobné myšlenky;
    • vytváří bludný kruh závislosti na dopaminu a to vede k tomu, že mozek ztrácí schopnost soustředění a hledá vnější stimuly – oblast mozku, kterou velmi potřebujeme k tomu, abychom se na daný úkol plně soustředili, se snadno naruší;
    • způsobuje ztráty poznávacích funkcí ještě větší než ty, které vykazují kuřáci konopí nebo nedostatek spánku;
    • kromě toho, že vás zpomalí u jednotlivých úkolů, snižuje aktuální IQ;
    • multitaskeři mají menší hustotu mozku v přední cingulární kůře, tedy části zodpovědné za empatii a kognitivní i emoční kontrolu, pokud se mají soustředit pouze na jednu aktivitu, jejich mozek je využíván méně efektivně;
    • zhoršuje problémy se soustředěním, organizací a smyslem pro detail.
  • Nadměrné množství alkoholu – ničí nervové buňky především v levé hemisféře, což ovlivňuje jazyk a logiku. Nedoporučuje se množství vyšší než 2 desetistupňová piva nebo 2 sklenky vína za den.
  • Nedostatek spánku – mozku hrozí vážná poškození – u spánkově deprivovaných buněk astrocyty doslova sežerou část synapsí.
  • Nikotin – tlumí přívod kyslíku do mozku – i pasivní kouření má negativní účinky, u dětí může způsobovat poruchy chování a duševního vývoje.
  • Léky tlumící činnost nervového systému, např. proti úzkosti, na spaní, ovlivňují negativně mozkové funkce.
  • Obezita – rychleji se zhoršují rozpoznávací a rozumové schopnosti.

Co mozku prospívá

  • Borůvky – razantně zvyšují koncentraci mozku – pouhých 200 gramů borůvek zvýší koncentraci mozku o celých 20 %.
  • Dostatek kvalitního spánku – pokud jste vzhůru 21 hodin, vaše mentální schopnosti odpovídají opilému člověku, a stejně na tom budete i v případě, že se několik dní po sobě vyspíte jen pár hodin.
  • Dostatek vitaminu D – pokud netrávíte hodiny venku na sluníčku, zvažte suplementaci vitamínem D (podle vědeckých studií je déčko velmi silný neurosteroid).
  • Eliminace dlouhodobého stresu.
  • Cholin je základním stavebním kamenem pro tvorbu neurotransmiteru acetylcholinu – nedostatek tohoto nervového přenašeče nejen souvisí s poruchami paměti, ale je spojován například i se vznikem Alzheimerovy choroby. Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky, játra, luštěniny a burské oříšky, případně se dá koupit jako doplněk stravy.
  • Kakaové boby, nepražené – obsahují theobromin a v menším množství i kofein. Theobromin je látka, která stimuluje centrální nervovou soustavu, podporuje koncentraci a snižuje krevní tlak, jsou zde i důležité neurotransmitery nebo jejich prekurzory jako je dopamin, anandamid, arginin, tryptofan a fenyletylamin, jsou to látky, které navozují příjemnou náladu, souvisí s pocity štěstí a blaženosti.
  • Klasická hudba – poslech Mozartových skladeb zlepšuje matematické a prostorové myšlení. Mozartovy skladby spouštějí činnost tří mozkových genů, které se podílejí na přenosu nervových vzruchů.
  • Kurkuma – do jídla jí přidávejte  pravidelně – má výrazné protizánětlivé a antioxidační účinky a může tak působit přímo na náš mozek. Kurkumin tak pomáhá při léčbě rozličných neurologických poruch. Může se výborně uplatnit při léčbě mozkových příhod, Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby apod. Kurkumin pozitivně ovlivňuje mozkovou činnost globálně, proto působí i preventivně k aktivizaci mozkové činnosti a zlepšení paměti, nejlépe v kombinaci s piperinem.
  • Lecitin je nepostradatelnou součástí všech tělesných buněk. Nejčastěji se používá pro podporu mozkových funkcí – pomáhá vyživovat mozkové buňky, zlepšuje paměť a pomáhá při učení, kdy díky svým vlastnostem zvyšuje koncentraci a optimalizuje duševní výkon. Navíc má lecitin pozitivní účinky na kardiovaskulární systém a játra. Kromě sójových bobů a olejnatých semen je lecitin obsažen také v játrech, vejcích, mléčných výrobcích, v kvasnicích a obilných klíčcích.
  • Meditace – zvyšuje nejen IQ, myšlení a výkon, ale zmírňuje i stres.
  • Mikrobiom ve střevech – střevní bakterie umí manipulovat s naší chutí, náladou a chováním. Probiotika má většina lidí spojena jen s dobrou imunitou, ale mikrobiom dokáže nastartovat i správnou funkci mozku a zlepšit schopnost koncentrace. Vhodné jsou jogurty, kefíry a další zakysané výrobky jako kysané zelí, kimchi, miso, tempeh, tamari … Po antibiotikách si kupte nějaká silnější probiotika v lékárně.
  • Ořechy místo sladkostí – cukr dokáže extrémně negativně ovlivnit fungování mozku především u hyperaktivních dětí.
  • Pití kvalitního zeleného čaje – obsahuje silné antioxidanty taniny a theanin, který stimuluje alfa mozkové vlny a tak pomáhá uvolňovat mysl a zrychluje reakce člověka.
  • Pobyt v přírodě má blahodárné účinky  – půlhodinová procházka třikrát do týdne dokáže zlepšit schopnosti koncentrace, učení a abstraktního myšlení až o 15 %.
  • Pravidelný pohyb – cvičení zvyšuje výkon mozku a vytváří nové neurony, vhodný je např. tanec, rychlá chůze.
  • Vitaminy B3 – niacin, B6 – pyridoxin, kyselina listová a vitamín B12, které jsou nezbytné pro správné fungování důležitých nervových přenašečů (neurotransmiterů), jako je serotonin, dopamin, adrenalin a noradrenalin. Vitamíny skupiny B najdete v celozrnném pečivu, ovesných vločkách, lahůdkovém droždí, oříškách a semíncích, listové zelenině, mléčných výrobcích, játrech, masu, banánech, listové zelenině, luštěninách, rajčatech, cibuli, kapustě…
  • Zdrojem omega 3 mastných kyselin – pravidelná konzumace ryb a čerstvě namletých lněných semínek – patří sem kyselina alfa-linolenová, eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). EPA a DHA významně ovlivňují paměť i výkonnost mozku a dokonce mají vliv i na chování. EPA a DHA najdete pouze v rybách, ale naše tělo si tyto látky umí vyrobit i z rostlinných zdrojů jako jsou právě lněná semínka.

Tipy

  • Buďte ve společnosti pozitivně naladěných a aktivních lidí.
  • Obměňujte rutinní činnosti – zkuste dělat běžné denní činnosti (zamykání dveří, uklízení, čištění zubů…) druhou rukou, než jste zvyklí.

Související

  • Myšlení: je spjato s vnímáním, představami, pamětí a řečí. Jedná se o poznávací proces. Myšlení umožňuje nacházet vzájemné vztahy (souvztažnost, korelaci) a řešit problémy. Myšlení pomáhá k praktickému i teoretickému zvládání světa.
  • Příjem nových informací: to, zda nás osloví nové informace, se řídí určitými zákonitostmi. Nestačí tzv. objektivní fakta. Ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu.
  • Dezinformace: opak pravdivé zprávy, tedy lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti.
  • Ovlivňování: znamená obecně působení něčeho či někoho na něco či někoho, nebo navzájem dvou či více činitelů, tedy interakce. Stále na nás něco působí, něco nás ovlivňuje, ať už v přítomnosti, v minulosti nebo v budoucnosti, a zároveň i my působíme či ovlivňujeme něco či někoho a to s nějakým záměrem, nebo náhodně, nechtěně. V rámci společnosti tak dochází k sociální interakci, tedy působení jedince nebo skupiny na jiného jedince nebo skupinu. Ovlivňování patří k sociálním technikám, resp. všechny sociální techniky vedou k nějakému ovlivňování, které je vždy vzájemné.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Příjem nových informací: to, zda nás osloví nové informace, se řídí určitými zákonitostmi. Nestačí tzv. objektivní fakta. Ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu.
  • Dezinformace: opak pravdivé zprávy, tedy lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti.

Externí

Knihy

  • X