Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Otázka je, jak by mělo vypadat šťastné dětství. Zda to, že má dítě vše, že si může vše dovolit a dát to patřičně všem najevo (vše povolující výchova, která nahrazuje nedostatek času a skutečného kontaktu s rodiči), nebo to, že má dítě pevně stanovené hranice a pravidla, protože to mu nejen pomůže utvářet jeho identitu a charakterové vlastnosti (už jste někdy pekli bábovku bez formy?), ale především poznat důležitost hranic v životě – a toto poznání pak později už jako dospělý využívat.

Pro šťastné dětství je více rozhodující šťastný rodič, tedy rodič přiměřeně spokojený, vyrovnaný, moudrý, než majetek nebo uspokojení všech přání a tužeb expandující dětské mysli.

Co by dítě mělo dostat

Od rodičů a dalších lidí:

  • lásku: dobré vztahy, vztahy s dobrými lidmi, milující kontakty, akceptování a respekt k vyvíjejícím se potřebám a osobnosti dítěte
  • přiměřenost: to znamená ničeho příliš, ano málo, ani mnoho
  • zdravý selský rozum: vyrovnané moudré rodiče, kteří dají na vlastní intuici, kteří si pokládají správné otázky pro to, co je pro jejich dítě nejlepší, aby mohli najít správné odpovědi

Pokud tyto tři věci dítě ve své rodině najde, pak automaticky získá to nejdůležitější pro zdravé formování své osobnosti, tj.:

  • správné vzory
  • modely: pro zvládání životních situací, prostředí pro experimenty s jejich řešením, pro vyrovnání se s nezdary a se stresem, pro neohrožující zpětnou vazbu…
  • prostor: pro aktivity, pomocí kterých dítě poznává a rozvíjí svou moc, talenty, schopnosti, identitu, ale nalezne také jejich hranice a opaky
  • předpoklady: pro vytvoření základní důvěry ke světu a k životu (základního optimismu, přesvědčení, že život stojí za to žít)
  • hodnotné vztahy: s druhými
  • hodnotné způsoby: pro vztahování se ke světu

Každý z uvedených bodů je pro zdravé fungování dítěte mimořádně důležitý, o každém z nich lze napsat (a byly napsány) tlusté knihy.

Když něco schází či přebývá

  • nesmí scházet něco z toho, co by mělo dítě dostat – viz předchozí kapitola
  • rozmazlující dětství: právě tato idea výchovy převládla v minulém století v USA:
    • dělej si, co chceš: tím ti dáváme najevo svou lásku
    • kdo tě omezí, nebo napomene, kdo po tobě chce něco těžkého nebo nepříjemného: ten je špatný. Jedná se o filozofii, která bezprostřední uspokojení potřeb a impulzů dítěte povýšila nad obtížné budování hodnotných vztahů a charakterových vlastností. Její plody nyní (nejen) americká společnost sklízí. Dítě jako střed pozornosti za každých okolností; jako to nejdůležitější, co v jakékoli situaci je a co ji může kdykoli narušit, měnit či v ní cokoli vyžadovat; dítě jako předmět naší chlouby a hrdosti, vedle nejnovějšího modelu čehokoliv, například auta

Takový způsob výchovy vytváří bezradné, bezmocné, nemotivované dospělé nebo naopak grandiózní, narcistní, povýšené typy osobností, které však jsou ve své podstatě osamocené a nešťastné.

Tipy

  • Štěstí je všude tam, kde jsou šťastní lidé. Šťastní lidé mohou být všude tam, kde se pro štěstí rozhodnou.

Recept na šťastné dětství

Skoro vše, o čem píšou psychologické články pro dospělé – naučte se navazovat vztahy, stanovit hranice, překonávat nepříjemné, cvičit vůli – by mělo mít možnost dítě zažít – opět v přiměřené rovině, jako jednak trochu obtížné, neboť pouze obtížné a nelehké dítěti umožní růst, ale zároveň bezpečné.

  • přiměřené prožívání: lásky, pozitivních vztahů, se základním pocitem bezpečí a předvídatelnosti, ale ne s láskou opičí, příliš ochranitelskou, nebo příliš vyžadující
  • přiměřená pravidla, struktura a řád: s omezeními a zákazy – nikoli nadměrnými, ale ani žádnými
  • přiměřené hodnotné vztahy s vrstevníky: měly by vycházet z individuality dítěte, nikoli z nutnosti kamarádit se s každým, kdo bydlí vedle nebo koho doporučí rodiče – nikoli s umožněním nadměrného trávení času v samotě či virtuálním prostoru internetu, ale také ne s podporou nekvalitních, škodlivých vztahů
  • s přiměřenou nabídkou aktivit, koníčků, činností: bez donucování a přílišného motivování, avšak s podporováním dítěte k ochotě vydržet v těch situacích, kdy to jde v koníčcích těžko nebo kdy se objeví problémy
  • s modely pro zvládání obtížných situací: sporů, konfliktů, neúspěchů – společným zamýšlením nebo jen možností sledovat rodiče jako své vzory

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Nešťastné dětství – vyrovnání se s ním: nešťastné dětství neznamená, že kdo aspekty dobrého dětství nezažil, nemůže nalézt spokojenost v dospělosti. Znamená to, že má horší startovní pozici. Musí více překonávat, více se učit, mít větší ochotu měnit se.

Externí

Knihy