Obsah stránky

Základní informace

Základní pravidlo: Rada, tvrzení musí u nás vést k očekávaným výsledkům – hubneme, jsme zdravější, máme více energie atd.. Pokud se tak neděje, musíme něco změnit. Každý jsme jiný. Bohužel musíme být trpěliví a pracovat metodou pokus – omyl. Obecné závěry nám mohou pomoci v rychlejším hledání toho správného pro nás. Důležité jsou proto správné informace, abychom zbytečně dlouho netápali.


Vybrané mýty a omyly – tvrzení

Celozrnné obiloviny

Aby mohl být pekařský výrobek označen za celozrnný, musí obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky.

  • Chybné tvrzení: celozrnné obiloviny jsou dobré pro všechny
  • Jak je to správně:
    • inzulin a leptin: i celozrnné obiloviny nám mohou zvýšit jejich hladiny.
    • lepek: mnoho celozrnných obilovin ho obsahuje – problém je při intoleranci na lepek, potravinovou alergii na lepek či celiakii.
    • vláknina: celozrnné obiloviny obsahují větší množství, což je pro dospělé dobré, pro malé děti do 3 let ne, od 3 do 5 let jednou týdně, starší děti podle pravidla věk + 5 gramů na den.
  • Závěr:
    • na co si dát pozor: když můžeme celozrnné obiloviny a produkty z nich konzumovat (nemáme z nich zdravotní problémy), dejme si pozor na to, aby byly opravdu celozrnné.

Geneticky upravené plodiny

Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z geneticky modifikovaného (GM) bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. V ČR se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál.

Dovozy GM plodin jsou do EU vysoké a především pro krmivářský průmysl nezbytné. EU si totiž není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.

  • Chybné tvrzení: potraviny z geneticky upravených plodin jsou bezpečné a srovnatelné s tradičními potravinami
  • Jak je to správně:
    • Monsanto Company: je nadnárodní americká společnost podnikající kromě jiného v produkci geneticky modifikovaných organismů (GMO – např. kukuřice, sója, řepka olejka, bavlník) a je jedním z největších producentů fosfátových herbicidů (např. velice rozšířeného glyfosátu – Roundup). V červnu 2018 firmu Monsanto koupila německá společnost Bayer za 63 miliard dolarů.
    • glyfosát: je to herbicid používaný na hubení plevelů, urychlení zrání (tato vlastnost se využívá i v ČR) a sušení, zpomalení růstu apod. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v březnu 2015 zařadila glyfosát mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka.
    • GMO a glyfosát: co mají společného? Monsanto vytvořilo geneticky upravené rostliny odolné vůči glyfosátu (Roundup Ready). Proto se glyfosát používá všude tam, kde jsou pěstovány takto geneticky upravené rostliny.
    • poznámka 1: do roku 2016 došlo ke 100násobně zvýšené četnosti aplikací a objemů herbicidů na bázi glyfosátu, částečně v odezvě na bezprecedentní celosvětový vznik a šíření plevelů rezistentních ke glyfosátu.
    • poznámka 2: rozsáhlá evropská studie, ve které se účastnili i čeští dobrovolníci (Hoppe 2013) ukázala, že glyfosát má v moči více než 60 % obyvatel evropských měst, i když koncentrace v porovnání s farmáři byly relativně nízké. Ovšem i sama přítomnost glyfosátu, který by měl být poměrně rychle odbouratelný, je u koncových uživatelů potravin znepokojující.
    • poznámka 3: po čtyřtýdenním procesu přisoudila porota v americkém San Francisku dne 10. srpna 2018 někdejšímu školnímu zahradníkovi Dewayneu Johnsonovi odškodné ve výši 289 miliónů dolarů. Přiklonila se tak k jeho tvrzení, že zhoubné onemocnění rakovinou mu způsobil přípravek Roundup, který byl nucen mnohokrát při své práci použít. Monsanto se chce odvolat.
  • Závěr:
    • faktor času: nemáme výsledky z hlediska dlouhodobého působení geneticky upravených plodin na člověka, a proto nezbývá než velká opatrnost při jejich konzumaci, například v nebezpečné kombinaci s glyfosátem (přípravek Roundup). Příkladem může být původní nadšení pro DDT. To, že něco jde (geneticky modifikovat), ještě neznamená, že je to úžasné!
  • Externí zdroje:

Jídlo bez tuku je prevencí

  • Chybné tvrzení: nízkotučné potraviny jsou prevencí obezity a srdečních onemocnění
    • Americká asociace pro studium srdce (AHA): v roce 1961 AHA poprvé oficiálně doporučila lidem nízkotučnou a nízkocholesterolovou stravu – v té době byl obézní zhruba 1 ze 7 Američanů, o 40 let později, při dodržování této diety, už to byl 1 ze 3.
  • Jak je to správně:
    • málo tuku ve stravě: lidé, kteří jedí méně tuku, hlavně méně nasyceného tuku, tím svůj život nijak neprodlouží.
    • vitaminy: některé zásadní vitaminy rozpustné v tucích (A, D, K a E) nedokáže naše tělo vstřebat, pokud je nekonzumujeme spolu s tuky.
    • ženy: nízkotučná strava u žen může riziko srdečního onemocnění dokonce zvýšit.
    • HDL cholesterol: strava s nízkým obsahem tuku a nasyceného tuku sice umí snížit hladinu LDL cholesterolu, ale zároveň snižuje i HDL cholesterol (dobrý, rozhodující).
    • olivový olej: obecně se dlouhodobě ukazuje, že olivový olej produkuje méně oxidačních produktů než polynenasycené oleje, jako je sójový nebo kukuřičný. Mononenasycený olivový olej má pouze jednu dvojnou vazbu, jež může reagovat s kyslíkem, zatímco rostlinné oleje jsou polynenasycené s mnoha dvojnými vazbami.
    • nasycené tuky: tuky s nejnižším množstvím oxidačních produktů jsou tuky nasycené, jako je lůj, sádlo, kokosový olej a máslo.
    • hormony původci obezity: němečtí a rakouští výzkumníci z 20. a 30. let 20. století označili za původce obezity hormony. Vypracovali hypotézu, jak lidé tloustnou, která nemá nic společného s přejídáním nebo nedostatečným pohybem. Došli k závěru, že obezita je porucha metabolismu, při níž tuková tkáň hromadí tuk a brání jeho normálnímu uvolňování a využití jako zdroj energie.
    • 100 let starý poznatek: endokrinologie, obor zabývající se studiem hormonů, v roce 1921 odhalila, že inzulin, hormon produkovaný slinivkou, předčí v ukládání tuku všechny ostatní. Pediatři ve 20. letech „vykrmovali“ podvyživené děti tím, že jim píchli inzulin.
  • Závěr:
    • nízkotučná strava: zhoršuje všechny spolehlivé ukazatele dobrého zdraví. Zatímco strava bohatá na tuk, jak se opakovaně ukázalo v mnoha klinických zkouškách i z poznatků historie, zlepšuje prediktory onemocnění srdce, krevní tlak i diabetes a je výhodnější pro hubnutí.
    • light (nízkotučné) potraviny: jsou naprosto nevhodné.
    • kolik zdravých tuků: minimálně 35 %, lépe 40 % a více (zdravá náhrada nezdravých sacharidů).

Nasycené tuky a srdce

  • Chybné tvrzení: nasycené tuky způsobují srdeční choroby.
    • hypotéza vztahu stravy a srdce: tu představil v roce 1952 v prezentaci v New Yorku Ancel Keys. Jeho graf ukazoval těsnou korelaci mezi příjmem tuku a mírou úmrtnosti na srdeční onemocnění v 6 státech. Graf zobrazoval perfektní rostoucí křivku. Keys naznačoval, že pokud bychom křivku prodloužili dolů k nulovému příjmu tuku, riziko onemocnění srdce by téměř zmizelo.
  • Jak je to správně:
    • podezření: zakladatel biostatistiky na univerzitě v Berkeley Jacob Yerushalmy se setkal s Keysem v roce 1955 v Ženevě a nabyl dojmu, že Keysova data jsou podezřelá. Namítal, že si Keys zjevně vybral jen ty státy (z původních 22), které zapadaly do jeho hypotézy. Tvrdil, že i jiné faktory mohou vysvětlit nárůst srdečních onemocnění. V článku z roku 1957 jich několik zmínil:
      • počet prodaných aut na hlavu
      • počet prodaných cigaret
      • konzumace bílkovin
      • konzumace cukru: už v roce 1957 byl v podezření cukr, nikoliv tuk
    • paradox: v roce 1984 Keys navázal na své výzkumy ve všech 7 zemích a zjistil, že výsledky jsou „paradoxní“ – v té době konzumace nasycených tuků nedokázala vůbec vysvětlit rozdíly v počtu úmrtí na srdeční choroby.
    • nové prověření původních dat: v roce 1999 se italský šéf Studie sedmi zemí Alessandro Menotti vrátil o 25 let zpátky a podíval se znovu na Keysova data 12 770 subjektů studie. Všiml si zajímavé skutečnosti: kategorie potravin, která nejlépe korespondovala s úmrtností na srdeční onemocnění, byla kategorie sladkostí. Spojitost mezi nasycenými tuky a srdečními chorobami se nikdy neprokázala.
  • Závěr:
    • nasycené tuky: nezpůsobují kardiovaskulární onemocnění.
Nasycené tuky a srdce – podrobně – nacházejí se většinou v živočišných tucích a tropických olejích a tělo si je vytváří ze sacharidů.

Nepoměr mezi kaloriemi přijatými a vydanými

  • Chybné tvrzení: základní příčinou obezity a nadváhy je energetický nepoměr mezi přijatými kaloriemi (moc jíme, zejména tuku) a vydanými kaloriemi (málo se hýbeme).
  • Jak je to správně:
    • záleží na stravě: příliš mnoho konzumovaných sacharidů, zejména s vysokým glykemickým indexem, resp. vysokou glykemickou zátěží podněcuje slinivku k produkci inzulinu, který přebytek sacharidů ukládá do buněk ve formě tuku.
    • není kalorie jako kalorie: energetická hodnota potravin se určuje pomocí přímého kalorimetru, kde výsledkem je teplo vzniklé spálením potraviny. Je to tedy hodnota velmi sporná, protože tělo potraviny nepálí s ohledem na vzniklé teplo, ale každou zpracovává jiným způsobem.
    • paradox: neúměrným snížením příjmu kalorií můžeme začít tloustnout, protože tělo to vyhodnotí tak, že si musí začít dělat zásoby ze všeho, co dostane k dispozici.
    • pohyb: to je velice užitečná činnost, ale z jiného důvodu, než pouhý výdej kalorií.
  • Závěr:
    • na čem opravdu záleží: v souvislosti s obezitou, diabetem 2. typu, záněty v těle atd. záleží především na stravě (omezit sacharidy a zvýšit tuky), snížit negativní stres, mít dobré vztahy – výdej energie, tedy pohyb, je velmi důležitý, ale z jiných důvodů, než prosté vydávání energie.

Oleje s převažujícími omega-6 jsou dobré

  • Chybné tvrzení: rostlinné a semenné oleje s převažujícím množstvím omega-6 mastných kyselin jsou pro nás dobré.
  • Jak je to správně:
    • vysoce zpracované oleje: potraviny z nich vyrobené patří k tomu nejhoršímu, co ničí zdraví.
    • poměr omega-6 a omega-3: pokud olejů a potravin z nich vyrobených konzumujeme velké množství a nejsou v ideálním poměru 1:1 či 2:1, tak omega-6 mastná kyselina výrazně zvyšuje riziko onemocnění srdce, rakoviny, Alzheimerovy choroby, cukrovky, revmatoidní artritidy a dalších nemocí
    • omega-6: z této mastné kyseliny vytváří buňky eikosanoid řady 2 – spouští záněty – způsobuje stažení cév, zúžení průdušek a shlukování krevních destiček. Nadměrná produkce způsobuje chronické záněty, vysoký krevní tlak, astma a trombózu.
    • omega-3: z této mastné kyseliny vytváří buňky eikosanoid řady 3 – zháší záněty – způsobuje roztažení cév, rozšíření průdušek a působí proti srážlivosti krve.
    • kokosový olej/tuk: je ideální pro vaření (tepelné úpravy), protože je málo náchylný k poškození teplem.
    • olivový olej: je to zdravý olej, který se ale poškozuje teplem – nejlepší je za studena do salátů.
  • Závěr:
    • zdraví: potraviny (rostlinné oleje) s vysokým množstvím omega-6 mastných kyselin zdraví škodí.

Sacharidy jsou zdrojem dobrých kalorií

  • Chybné tvrzení: sacharidy by měly být naším největším zdrojem kalorií.
  • Jak je to správně:
    • sacharidy (cukry): v těle se působením inzulinu ukládají ve formě tuku, na tuk z potravin inzulin nereaguje.
    • inzulin a leptin: strava s vysokým obsahem sacharidů narušuje jejich signalizaci a časem může velmi snadno vést k inzulinové a leptinové rezistenci, diabetu 2. typu, obezitě, kardiovaskulárních nemocí.
    • zánět: zvýšená konzumace cukru zvyšuje vznik zánětů v těle.
    • vláknina: patří mezi sacharidy. Je dvojího druhu: rozpustná (reguluje trávení sacharidů, zpomaluje ho, živina pro mikrobiom), nerozpustná (v trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie, zvětšuje objem stolice).
  • Závěr:
    • dobré kalorie: snížením množství sacharidů ve stravě (s výjimkou vlákniny) a zvýšením zdravých tuků minimálně na 35 %, lépe 40 % a více prospějeme svému zdraví, aniž bychom museli počítat kalorie.

Umělá sladidla

Náhradní sladidlo (též náhražka cukru) je potravinářská přísada, s větším chuťovým efektem než cukr, ale obvykle s menším množstvím potravinové energie. Náhradní sladidla mohou být vyrobena synteticky nebo to jsou přírodní látky. Syntetická sladidla jsou většinou označována jako umělá sladidla. Jsou často používána pro snižování tělesné hmotnosti. Jejich konzumace však vede k nárůstu hmotnosti. Podobně vede i k rozvoji prvního stádia cukrovky – intolerance glukózy (prediabetes). Mezi umělá sladidla patří například aspartam, sukralosa, sacharin, acesulfam.

  • Chybné tvrzení: umělá sladidla jsou bezpečná náhrada cukru i pro diabetiky a pomáhají při hubnutí.
  • Jak je to správně:
    • izraelští vědci v roce 2014: studie vlivu umělých sladidel u myší na toleranci ke glukóze. To je parametr, který měří, jak snadno organismus reaguje na příjem glukózy vyplavením inzulinu a transportem glukózy do buněk k dalšímu zpracování či uložení.
      • Důležitý byl mikrobiom. Metabolická analýza těch bakteriálních kmenů, jejichž množství stoupá po sacharinu, naznačila, že tyto bakterie dokáží z potravy získat více látek, které mohou být vstřebány a využity jako energetické substráty pro celý organismus.
      • Studie pokračovala u 381 nediabetiků, kteří se účastnili jiné studie. Byl nalezen významný vztah mezi příjmem umělých sladidel a známkami zhoršeného metabolického stavu – ti co sladili umělými sladidly měli vyšší lačnou hladinu glukózy v krvi, vyšší tendenci k tzv. centrální obezitě (poměr obvodu pasu k bokům) a vyšší koncentraci glykosylovaného hemoglobinu. Tyto parametry jsou obvykle spojeny s náchylností k metabolickému syndromu a diabetu 2. typu. Navíc i u zdravých dobrovolníků vedlo podávání sacharinu už po 7 dnech ke zhoršení metabolismu glukózy.
      • Závěr: výsledky poměrně přesvědčivě naznačují, že konzumace umělých sladidel, zejména sacharinu, může mít na obezitu a diabetes spíše negativní účinek, resp. může u citlivých jedinců napomoci jejich vyvolání.
    • Externí zdroje: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2014/cislo-12/umela-sladidla-horsi-cukru.html – Vesmír, Umělá sladidla horší cukru?, Jan Trnka, 11. 12. 2014
    • Sladká chuť umělého sladidla může zvyšovat pocit hladu bez ohledu na kalorický obsah.
    • Umělá sladidla zachovávají chuť na sladké a tím dříve máme pocit hladu.
    • Pokud začneme jíst zdravě, chuť na sladké zmizí. Já osobně cítím například sladidlo v pastě na zuby a je mi to odporné.
  • Závěr:
    • umělá sladidla: nejsou dobrým nápadem. Při správném stravování chuť na sladké časem vymizí.

Vejce a srdce

  • Chybné tvrzení: vejce jsou špatná pro srdce, protože obsahují velké množství cholesterolu.
    • cholesterol a srdce: kolem roku 1950 se zvýšená hladina cholesterolu v krvi všeobecně považovala za pravděpodobnou příčinu onemocnění srdce. Myšlenka, že se cholesterol ze stravy automaticky mění na cholesterol v krvi, se intuitivně zdála rozumná a byla světu představena dvěma biochemiky z Kolumbijské univerzity již v roce 1937.
  • Jak je to správně:
    • vejce a cholesterol: u většiny lidí nemá dlouhodobá konzumace 2 – 3 vajec denně na hladinu cholesterolu téměř žádný vliv. U drtivé většiny lidí zvyšují vejce hladinu HDL cholesterolu. U 70 % lidí nezvyšují ani celkovou hladinu cholesterolu v krvi, ani hladinu LDL cholesterolu. U některých lidí mohou způsobit mírné zvýšení hladiny LDL cholesterolu, ale toto zvýšení se týká “neškodných” velkých částic LDL (které mají menší hustotou a nezvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění).
    • cholesterol v krvi: V roce 1992 dospěla jedna z nejkomplexnějších analýz k závěru, že většina lidí zareaguje na vysoký obsah cholesterolu ve stravě snižováním hladiny cholesterolu, který se tvoří v játrech. Tělo se snaží udržovat své vnitřní prostředí stálé.
    • vejce a srdce: klinické studie s účastí až několik set tisíc osob jednoznačně potvrdily, že lidé, kteří jedí celá vejce, nemají zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Některé z těchto klinických studií dokonce prokázaly, že konzumace vajec dokonce snižuje riziko mozkové mrtvice. Nesmí se ale jednat o diabetiky. Některé studie zjistily, že u nich zvyšuje konzumace vajec riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Není ale jisté, zda je to jediná příčina.
    • vejce a jiné živiny:
      • obsahují vysoké množství luteinu a zeaxantinu, což jsou antioxidanty, které snižují riziko vzniku očních chorob, jako jsou makulární degenerace nebo šedý zákal
      • obsahují hodně cholinu, látky důležité pro mozek, jejímž nedostatkem trpí více než 90 % lidí
      • obsahují vysoce kvalitní živočišné bílkoviny, které mají řadu výhod – pomáhají při nárůstu svalové hmoty a zlepšují zdraví kostí
      • klinické studie také potvrzují, že vajíčka zvyšují pocit sytosti a pomáhají zbavit se nadměrného tuku
  • Závěr:
    • vejce patří mezi nejzdravější potraviny na světě, zejména z volného chovu
  • Externí zdroje:

Vysoký cholesterol

  • Chybné tvrzení: vysoký cholesterol je špatný.
  • Jak je to správně:
    • cholesterol: je součástí každé lidské buňky (buněčných membrán). Většinu si ho organismus vytváří sám, převážně v játrech, část pak přijímá ve stravě – to pak játra cholesterol neprodukují (zajištění stabilní úrovně) – cholesterol přijatý potravou má jen minimální vliv na hladinu celkového cholesterolu v krvi. Cholesterol je hlavní složkou žlučových kyselin, je prekurzorem steroidních hormonů a vitaminu D, mozek obsahuje cca 15 % čistého cholesterolu.
    • lipoproteiny: cholesterol se v těle váže na proteiny (bílkoviny) a tvoří s nimi lipoproteiny. Existují následující třídy lipoproteinů podle hustoty:
      • Chylomikrony: jsou největší lipoproteinové částice s nejnižší hustotou;
      • VLDL cholesterol (very low density lipoprotein – lipoprotein s velmi nízkou hustotou): lipoprotein o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech;
      • IDL (intermediate density lipoprotein): lipoprotein o střední hustotě;
      • LDL cholesterol (low density lipoprotein, lipoprotein s nízkou hustotou) – tzv. „zlý“ cholesterol: vzniká v játrech, když se cholesterol naváže na bílkovinu. Tvoří velké shluky obsahující váčky s tisíci molekul cholesterolu. V této podobě se cholesterol transportuje krví. LDL cholesterol se vyskytuje v různých velikostech. Zdá se, že větší z nich nejsou problémem, pouze menší částice o vyšší hustotě snadno procházejí cévami a usazují se v jejich stěnách a v případě zoxidování zánětlivě poškozují cévy.
        • test LDL: ve většině případů se množství LDL ohaduje – nejedná se o jeho přesné laboratorní stanovení, natož pak o přesné stanovení velkých a malých částí.
      • HDL cholesterol (high density lipoprotein, lipoprotein s vysokou hustotou) – tzv „hodný“ cholesterol: transportuje cholesterol z cév do jater a tam jej využívá k tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D, potřebného pro stavbu kostí. Vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu.
    • věk: vyšší hladina cholesterolu po dosažení 50 let se ukazuje spíše jako zdraví prospěšná a prevencí proti infekčním, nádorovým, a za určitých okolností patrně i proti kardiovaskulárním onemocněním.
    • snižování LDL cholesterolu: provádí se pomocí statinů. Bylo zjištěno, že v případech, kdy došlo k velkému snížení LDL cholesterolu pomocí statinů, došlo u těchto pacientů současně k většímu nárůstu případů rakoviny.
    • triglyceridy (TAG – triacylglyceroly, triacylglycerid): jedná se o drobné tukové částice, které vzniknou tak, že jaterní buňka vezme zjednodušeně řečeno chemickou kostru z glukózy či fruktózy a obalí ji mastnými kyselinami, které pak putují krví do tukových buněk. Na zvyšování TAG nemají tedy největší vliv tuky v potravě, ale jednoduché cukry, jejich nadměrná spotřeba. Zdá se, že jsou lepším indikátorem skutečného rizika kardiovaskulárních chorob než cholesterol.
  • Závěr:
    • vysoký cholesterol: vysoký celkový cholesterol je méně vypovídající hodnota o možnosti kardiovaskulárního onemocnění než vysoké triglyceridy, vysoký LDL cholesterol a nízký HDL cholesterol.
    • vysoké triglyceridy: mohou se snížit změnou stravy (cukry nahradit zdravými tuky) a cvičením, kterým lze snížit i LDL cholesterol a zvýšit koncentraci HDL cholesterolu.
    • stanovení krevních tuků (výše jednotlivých složek): k tomu slouží rozbor odebrané krve, kdy pro nezkreslení hodnot je potřeba dodržet následující pravidla před odběrem: alkohol nepít 1 až 2 dny, sladké nápoje nepít 24 hodin, od odpoledne nejíst tučná a sladká jídla, nic nejíst 10 až 12 hodin a 1 hodinu před odběrem vypít 2 až 3 dcl vody nebo neoslazený čaj.

Jíst malé porce a často

  • Chybné tvrzení: nejlepší je jíst malé porce 5 až 6krát denně.
  • Jak je to správně:
    • každý jsme jiný: univerzální pravidlo tedy nemůže platit, nemůže platit ani pro každý den to stejné
    • 1krát denně: i to může někomu vyhovovat, je to ale spíše extrém
    • 2krát denně: to znamená najíst se vždy dosyta, nezapomenout na tuky, které brání pocitu hladu, trávicí systém není tak často zatěžován, důležitá je i doba mezi posledním a prvním jídlem, například 14 hodin – tzv. přerušovaný půst, ovšem s dostatkem tekutin
    • 3krát denně: asi nejběžnější počet
  • Závěr:
    • každý si musí najít svoji potřebu a možnosti: důležité je skutečné jídlo z původních nezpracovaných zdravých potravin

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy