Obsah stránky

Základní informace podrobněji

V našem těle máme podle posledních informací asi 2x více mikroorganismů (dříve se udávalo až 10x více), tzv. mikrobiom či mikrobiota či mikroflóra (bakterie, viry, plísně, paraziti atd.) než lidských buněk. Celkem váží asi 1,5 kilogramu. Každý jedinec má svůj specifický mikrobiom.

  • Mikrobiom významně zasahuje do metabolických procesů.
  • Mikrobiom je závislý na našem životním stylu a výživě. Je ovlivňován:
    • negativně: například antibiotiky, analgetiky, alkoholem, přílišnou hygienou, stresem, jedením velkého množstvím cukru, průmyslově upravovanými potravinami (např. některými sladidly a emulgátory), nezdravými tuky;
    • pozitivně:
      • prebiotiky: ty podporují růst tělu prospěšných bakterií ve střevě; patří mezi ně některé sacharidové složky (např. inulin – rozpustná vláknina); inulin obsahuje například cikorka, cibule, česnek, pórek, topinambur (hlízy), ředkev, rajčata, čekanka, banán;
      • probiotiky: to jsou živé mikroorganismy se zdraví prospěšným účinkem, bakterie mléčného kvašení – laktobacily, bifidobakterie -, ale i jiné druhy bakterií – enterokoky, některé kmeny E. coli -, a kvasinky;
      • kvalitními potravinami, zeleninou, fermentovanými potravinami (kysané zelí či jiná kysaná zelenina, kefír, jogurt, acidofilní mléko, kimčchi);
      • pobytem v přírodě.
  • Mikrobiom je nejen ve střevech (tam je nejvíce), ale v celém těle, například v pokožce, nosu, ústní dutině, vagině a dalších částech těla.
  • Každý člověk má unikátní soubor mikrobiomu.
  • Mikrobiom obsahuje zástupce zejména dvou mikrobiálních kmenů – Firmicutes a Bacteroidetes, v menším počtu jsou to kmeny Proteobacteria, Actinobacteria, Fusobacteria a Verrucomicrobia. Počet rodů se odhaduje na 1 800, počet druhů na 15 000-36 000.
  • Změna mikrobiomu je závislá na zdravotním stavu, na různých nemocech, například obezitě, diabetu, ateroskleróze či zánětlivých onemocněních střev, a dále způsobu stravování, genetice, životním stylu.

Funkce mikrobiomu v našem těle

  • ovlivňuje stav našeho imunitního systému (střeva se na celkové imunitě podílí cca 50 %);
  • trávení a zpracování potravy (odhady – třetinu produktů látkové výměny tvoří mikrobiom);
  • ochrana před patogeny;
  • tvorba životně důležitých vitaminů (např. K, B12);
  • mnohonásobné rozšíření naší genetiky;
  • ovlivnění nervového systému (některé probiotické bakterie produkují neuroaktivní látky stejného složení jako látky lidského původu) a naší psychiky;
  • změna mikrobiomu má vliv u Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, kolorektálního karcinomu, ale i u některých alergických onemocnění, celiakie, diabetu prvního i druhého typu nebo obezity, autoimunitní onemocnění. Zatím ne zcela jsou tyto procesy ověřeny u aterosklerózy, revmatoidní artritidy, autismu, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby a dalších neurologických či psychiatrických onemocnění.

Komunikace mezi střevním mikrobiomem a mozkem

  • Ve střevech je rozsáhlá nervová soustava, tzv. enterická nervová soustava (ENS). Zhruba 90 % informací jde ze střev do mozku a přibližně 10 % obráceným směrem.
  • ENS je napojenaá i na slinivku, žlučník, játra a další orgány.
  • Naše emoce ovlivňují například naše chutě, tedy i složení jídelníčku a následně složení mikrobiomu v našich střevech. A naopak. Určitý mikrobiom vyvolává chutě na některé potraviny a tím pádem i určité emoce. Lidé, kteří mají dostatek pohybu a optimální jídelníček, mívají ve výborné kondici také mikrobiom, který jim pomáhá udržovat ideální váhu a bývají většinou dobře naladění a málo marodí.
  • ENS pociťuje a zpracovává emoce i problémy vytvářené mozkem. Zaznamenává i jakousi emocionální ozvěnu významných událostí v našich vnitřnostech. Je místem, kde silně pociťujeme strach, úzkost nebo fobie. Existuje určitá souvislost mezi emocemi a naším trávicím systémem, což potvrzují jak reakce ENS, tak třeba diagnózy typu dráždivého tračníku, kdy lékaři nenalézají na tkáních žádné viditelné změny, a přesto má postižený člověk zjevné potíže: křeče, průjmy, nadýmání, bolesti břicha atd.

Dětský mikrobiom

  • stav vnitřního prostředí matky je důležitý pro budoucí zdravotní stav a genetiku dítěte (například zánět ve střevech těhotné matky může vyvolat předčasný porod); proto je důležitý zdravotní stav matky ještě před početím;
  • nitroděložní vývoj dítěte je bezmikrobní;
  • první mikrobiom v závislosti na způsobu porodu:
    • přirozený porod – od matky průchodem porodní cestou – bakterie poševní a fekální, např. rod Lactobacillus;
    • císařským řezem – z kůže matky (může se provést i tzv. seeding, tj. vaginální stěr gázou, kterou se následně potře obličej novorozence a vloží do jeho úst), např. hojně Staphylococcus, Corynebacterium a rod Propionibacterium s menším počtem rod Bifidobacteria;
    • nedonošené děti – dominuje zpočátku Proteobacteria s menším zastoupením Bifidobacterium a Lactobacillus
    • dále je novorozenec vystaven bakteriím vyskytujícím se volně v okolním prostředí, do kterého patří zdravotníci, ostatní novorozenci, vzduch, přístroje;
  • při kojení dochází k přebírání dalšího mikrobiomu z mléka – různorodá směs oligosacharidů (chovají se jako prebiotické substráty); mikrobiom se navíc v průběhu času v mateřském mléce mění;
  • po přechodu na pevnou stravu se změní složení střevního mikrobiomu, dochází ke zvýšení počtu Bacteroidetes a Firmicutes a stále více se podobá mikrobiomu dospělých osob;
  • kolonizace střeva tělu prospěšnými bakteriemi v raném dětství má mnohem větší efekt na vývoj imunitního systému než kolonizace pozdější;
  • mikrobiom se stabilizuje cca ve 2-3 letech dítěte a poté je již relativně stálý;
  • nebezpečné je podání antibiotik do 1. roku života – možnost ztráty vlastního mikrobiomu;
  • po odeznění narušujících faktorů dochází k obnově původního mikrobiomu jak se vytvořil v raném dětství.

Klasifikaci lidí podle 3 typů střevních skupin – enterotypů

Rozdělení do různých enterotypů není závislé na pohlaví, věku, BMI ani rase. Zdá se, že přiřazení k danému enterotypu spíše souvisí se stravovacími návyky.

Enterotyp A – převažují bakterie rodu Bacteroidetes – převažuje strava s vyšším obsahem proteinů a živočišných tuků

Enterotyp B – převažují bakterie rodu Prevotella – strava, kde převažují především cukry

Enterotyp C – převažují bakterie rodu Ruminococcus – alkohol a polynenasycené tuky


Praktické využití znalostí o mikrobiomu

  • Transplantace stolice – přenos stolice od zdravých dárců do střeva pacientů s těžkou střevní infekcí, nebo pokusy u pacientů s cukrovkou.

Tipy

  • Různí lidé reagují na probiotika velmi odlišnými způsoby. Mohou nastat dvě základní reakce po užívání antibiotik – někdo zvládá užívání probiotik bez problémů, u někoho se jeho tělo kolonizaci střev probiotiky snaží odolat (jeho tělo má snahu o návrat k původnímu mikrobiomu a probiotika – jiný mikrobiom – mu v tom brání). Zatím toho víme o fungování mikrobiomu velmi málo.
  • Zdá se, že i v problematice probiotik se ukazuje, že bude potřeba zajistit individualizovaný přístup (například banky na uchování individuálního mikrobiomu).

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • x

Externí

Knihy