Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Je to významná složka potravy, která je sama ale obtížně stravitelná. Existují dva druhy vlákniny: rozpustná a nerozpustná. Vláknina slouží především jako prebiotikum, to znamená substrát pro bakterie, které mají prospěšný účinek pro lidský organizmus. Vláknina sehrává v naší stravě velice důležitou roli nejen jako součást zdravé stravy, ale také jako prevence závažných onemocnění, která patří mezi nejčastější příčiny onemocnění a úmrtí v České republice. Mezi nejzásadnější patří kolorektální karcinom a kardiovaskulární onemocnění. V poslední době se výzkum působení vlákniny zaměřuje především na využitelnost různých druhů vlákniny různými mikroorganizmy, a to jak vlastními, tak probiotickými bakteriemi dodávanými organizmu ve stravě.


Funkce v těle

Rozpustná vláknina

Do této skupiny řadíme např. pektiny, beta-glukany, pentosany, rostlinné slizy a gumy, polysacharidy mořských řas.

  • Má schopnost absorbovat vodu, bobtnat a v trávicím traktu fermentuje, proto může být zdrojem energie.
  • Má vliv na trávení a vstřebávání sacharidů v tenkém střevě – tato vláknina snižuje účinnost enzymů trávících sacharidy a snižuje rychlost, kterou vstupuje glukóza do krevního oběhu. Můžeme říci, že proto mají potraviny obsahující vlákninu často výhodný (nízký) glykemický index – energie se z nich výše uvedeným mechanizmem uvolňuje pozvolna.
  • Reguluje trávení tuků a sacharidů, váže na sebe vodu a tím nabývá na objemu. To vede k pocitu nasycení.
  • Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí tedy jako tzv. prebiotikum.
  • Zabraňuje zpětnému vstřebávání žlučových kyselin, tuků nebo cholesterolu ze střeva do krve. Některé druhy rozpustné vlákniny jsou přeměňovány střevními bakteriemi na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (tyto mastné kyseliny navíc využívají buňky sliznice tlustého střeva jako zdroje energie).
  • Snižuje hladinu krevních tuků dosud neznámým mechanizmem.

Ovlivňuje vstřebávání vitaminů a minerálních látek

  • Některé složky rostlin, jako jsou tříslovina (tanniny), fytáty aj., jsou schopny na sebe vázat např. vápník, měď, železo a zinek, čímž znesnadňují jejich vstřebávání. Podobně se chová i vláknina. Díky rychlejšímu průchodu střevem (účinkem vlákniny) může také docházet k nižšímu vstřebávání některých minerálních látek a vitaminů. To je také jeden z důvodů, proč by se to s vlákninou nemělo přehánět.
  • Některé druhy vlákniny (např. inulin a vláknina z cukrové řepy) zvyšují vstřebávání vápníku.

Nerozpustná vláknina

Do této skupiny řadíme především celulosu a lignin.

  • V trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie.
  • Zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava.
  • Zejména příznivě se uplatní v tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je tak po kratší dobu vystaven styku s potenciálně nebezpečnými látkami.

Rozpustná a nerozpustná vláknina

Regulace vstřebávání tuků a cholesterolu v tenkém střevě

  • Vláknina ve střevě váže žlučové kyseliny a zvyšuje tak vylučování cholesterolu vázaného na žlučové kyseliny.

Způsobuje zvětšení střevního obsahu

  • Vláknina na sebe váže molekuly vody, a tím zvětšuje objem stolice. Rozpustná vláknina je více metabolizována během průchodu střevem, jen malá část prochází do stolice. Větší část je využita jako substrát pro mikrobiom, působí tedy jako prebiotikum. Velikost stolice je zvětšena zvýšeným růstem střevních bakterií a zvýšenou vazbou vody. Jakmile se zvětší objem stolice, střeva jsou nucena zvýšit aktivitu, a jsou tak rychleji zbavována odpadních látek.

Ředí toxický obsah střeva

  • Díky vláknině naředěné odpadní látky vznikající při trávení snadněji a rychleji opouští naše trávicí ústrojí a nehromadí se v něm.

Výskyt

Rozpustná vláknina

  • luštěniny (hrách, sójové boby, fazole)
  • glukomannan (výtažek z hlízy konjaku)
  • tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny)
  • oves, žito, ječmen
  • některé ovoce (především jablka a banány) a bobule
  • některá zelenina (brokolice a mrkev)
  • kořenová zelenina
  • brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu)
  • semena psyllia (jitrocel vejčitý – jen asi ⅔ rozpustné vlákniny)

Nerozpustná vláknina

  • celozrnná jídla s obsahem zejména slupek
  • tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny)
  • obilné slupky, otruby
  • ořechy a semena
  • zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer
  • slupky některých druhů ovoce a rajčat

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy

  • xx