Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Organismy vyměňují s okolím látky, energii a informace. Zajištění energie, stavebního materiálu a výrobu složek organismu zajišťuje metabolismus, neboli látková a energetická výměna, příjem a zpracování živin. Celkový energetický metabolismus se rovná součtu energie vydané (práce, teplo) a energie získané (z potravy). Regulace metabolismu se děje změnami enzymové aktivity, rychlost metabolismu celkově ovlivňují hormony, které koordinují funkce tkání a orgánů.

Energie se v lidském těle ukládá převážně ve dvou zásobních látkách – triacylglycerolech (TAG) a glykogenu (zásoba cca 400 – 500 g – z toho 80 – 100 g v játrech). TAG jsou pro skladování výhodnější. Kompletní oxidací 1 g TAG se získá přibližně 38 kJ (9 kcal), z 1 g sacharidů či bílkovin (proteinů) jen 17 kJ (4,1 kcal). Během hladovění se nejdříve odbourají některé plazmatické bílkoviny (např. albumin ) a také svalové bílkoviny (proteiny).

Energetická hodnota potraviny je uváděna pro množství 100 g pro možnost vzájemného srovnání. Hodnota získaná spálením se ještě násobí koeficientem 0,85 za předpokladu, že organismus využije z potraviny jen 85 % energie, protože odhadem 15 % je ztráta na její zpracování. Energie potravin se uvádí buď v kilojoulech nebo kilokaloriích. Převodní vztah je 1 kcal = 4,2 kJ.

Energetická hodnota 1 g bílkovin a sacharidů je stejná, a to 17 kJ (4,1 kcal), tuků je 38 kJ (9 kcal). Energetické hodnoty potravin je potřeba brát pouze orientačně a nemusíme se jimi řídit, pokud jíme zdravé potraviny s přihlédnutím k individuálnímu metabolismu, životnímu stylu, věku, pohlaví apod.


Funkce v těle

  • V každé buňce neustále probíhají četné biochemické procesy. Ze všech zdrojů energie má pro buňky význam pouze energie obsažená v chemických vazbách.
  • V buňce energie nevzniká, ani nemizí, pouze se jedna forma přeměňuje na formu jinou. Energie chemických vazeb látek bohatých na energii se v buňce proměňuje na energii mechanickou, elektrickou, světelnou a další.
  • Při každé přeměně se část energie změní na tepelnou, kterou pouze živočichové se stálou teplotou těla dokáží využít (homeostáza).
  • V buňce probíhají současně následující děje:
    • anabolické – syntéza složitějších látek spojená obvykle se spotřebou energie
    • katabolické – štěpení složitých látek spojené s uvolňováním energie

Bílkoviny (proteiny)

Bílkoviny (proteiny) – podrobně: například v luštěninách, mase, mléčných výrobcích, obilovinách, rybách, vejcích, zelenině.

  • jsou využívány především k obnově a tvorbě vlastních bílkovin
  • nelze je získat metabolickou cestou ze sacharidů a tuků (triacylglycerolů), protože jsou zásadním zdrojem dusíku a jako jediné zdrojem esenciálních aminokyselin
  • zdroje bílkovin:
    • živočišné – obsahují všechny aminokyseliny
    • rostlinné – neobsahují vždy esenciální aminokyseliny
  • podle funkce lze bílkoviny dělit na:
    • enzymy
    • zásobní bílkoviny (ovalbumin)
    • transportní bílkoviny (hemoglobin)
    • ochranné bílkoviny (imunoglobulin)
    • kontraktilní bílkoviny (myosin)
    • hormony (insulin)
    • toxiny (hadí jedy)
    • strukturní bílkoviny (kolagen)

Sacharidy

Sacharidy – podrobně (cukry, uhlovodany, uhlohydráty) včetně vlákniny: například v medu, obilovinách, pečivu, ovoci, zelenině.

  • rychlý zdroj energie
  • rychlé vyčerpání zásob ve formě glykogenu (při aktivním pohybu cca za 1 hodinu, při hladovění se jaterní glykogen vyčerpá během 12–24 hodin)
  • nadbytek sacharidů dokáže naše tělo přeměnit následně na triacylglyceroly (TAG), které se ukládají do tukové tkáně
  • z trávicího traktu se do krve vstřebává pouze volná glukóza
  • sacharidy se dostávají do lidského těla v podobě monosacharidů (glukosa, fruktosa a galaktosa), disacharidů (sacharosa, laktosa, maltosa) i polysacharidů (škrob, celulosa)
  • z trávicího traktu se do krve vstřebává pouze volná glukóza
  • mnohé státy, jako Velká Británie nebo Dánsko, již zavádějí na sladké potraviny daně, protože prokazatelně způsobují závažné civilizační nemoci

Tuky

Tuky (a oleje) – podrobně: například kokosový olej, lněný olej, máslo, olivový olej, sádlo.

  • zásobní energie v těletriacylglyceroly (TAG) uchovávají velké množství chemické energie (1 g bezvodého TAG skladuje 6krát více energie než 1 g hydratovaného glykogenu
  • umožňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích
  • zdroj esenciálních mastných kyselin

Krevní lipoproteiny jsou komplexy lipidů se specifickými bílkovinami (tzv. apolipoproteiny), které se vyskytují v krevní plasmě. Zajišťují transport a distribuci lipidů (triacylglycerolů, steroidních hormonů, vitaminů rozpustných v tucích, cholesterolu, fosfolipidů atd.). Jsou tvořeny jádrem nepolárních lipidů (triacylglyceroly, cholesterol), obklopeným polárními lipidy a apolipoproteiny. Podle obsahu lipidů, který přímo určuje jejich hustotu, dělíme krevní lipoproteiny na:

  • chylomikrony: obsah lipidů 99 % – tvoří se v buňkách sliznice tenkého střeva vstřebáním tuku v potravě, normálně nejsou přítomny v krevní plazmě po 12-14 hodinách lačnění
  • VLDL: lipoproteiny s velmi nízkou hustotou (Very Low Density Lipoproteins), obsah lipidů 93 % – syntéza VLDL se děje v játrech a je intenzivnější u obézních jedinců, je regulována částečně dietou a hormony a je brzděna vychytáváním chylomikronových zbytků v játrech
  • IDL: lipoproteiny se střední hustotou (Intermediate Density Lipoproteins), obsah lipidů 89 %
  • LDL: lipoproteiny s nízkou hustotou (Low Density Lipoproteins), obsah lipidů 80 – 75 % – LDL jsou hlavní částice, které přenášejí cholesterol v krevní plazmě, největší část pochází z transformace VLDL, ale některé jsou syntetizovány přímo
  • HDL: lipoproteiny s vysokou hustotou (High Density Lipoproteins), obsah lipidů 65 – 50 % – částice HDL jsou syntetizovány v hepatocytech a enterocytech, od svého vzniku procházejí několika stupni vývoje
  • VHDL: lipoproteiny s velmi vysokou hustotou (Very High Density Lipoproteins), obsah lipidů 35 – 3 %

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy