Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Léčivá rostlina (léčivka či léčivá bylina) je taková rostlina, která obsahuje účinné látky příznivě ovlivňující nepříznivý stav organismu. Léčba pomocí rostlin se nazývá fytoterapie. K léčení jsou užívány tzv. drogy – určité části rostliny. Vždy záleží na kvalitě rostliny a množství drogy.

Vybrané látky v léčivých rostlinách

  • Alkaloidy: dusíkaté látky zásadité povahy, které mají často silné fyziologické účinky a většinou jsou jedovaté, například ocún, kýchavice, mák, vlaštovičník, oměj, lilek, rulík, blín, paprika
  • Glykosidy: deriváty sacharidů, například glykosidy srdeční – ovlivňují srdeční činnost (náprstník, konvalinka vonná), fenolické – desinfekce močových cest (medvědice, brusinka), antrachinonové – projímavý účinek (reveň), thioglykosidy – ovlivňují trávení (křen, hořčice, lichořeřišnice)
  • Flavonoidy: vlastnosti podobné vitaminům, například borůvky, černý rybíz, ostružiny, maliny, černý bez, lékořice, lípa, grapefruit, pohanka, kakao, rajčata, cibule
  • Hormony: slátky sloužící jako poslové informací mezi buňkami, například lékořice, chmel, květ jeřábu, brambory, kaštany
  • Enzymy: látky bílkovinného charakteru působící jako katalyzátory – nachází se ve většině rostlin – varem se enzymy ničí
  • Silice – éterické oleje: olejovité látky nerozpustné ve vodě, například na podporu trávení (fenykl, anýz, kmín, hřebíček), močopudné (jalovec, celer, petržel), uklidňující (meduňka, kozlík lékařský), desinfekční ( mateřídouška, šalvěj, heřmánek), proti parazitům (česnek, pelyněk), jako koření (skořice, pepř černý, zázvor)
  • Třísloviny: deriváty kyseliny gallové, které mají svíravou chuť a schopnost srážet bílkoviny, těžké kovy, například dub, borůvky, ostružiník
  • Hořčiny: látky hořké chuti, které povzbuzují činnost trávicího ústrojí, například hořčice, pelyněk, zeměžluč
  • Fytoncidy: látky sloužící rostlinám proti cizím organismům s antibiotickým účinkem, například česnek, cibule, tymián, křen
  • Vitaminy: látky nezbytné pro život, které si ale lidský organismus nedokáže sám vytvořit, například vitamin A (mrkev, rajče, brusinka), skupina vitaminu B (obilniny, ořechy, zelenina), vitamin C (ovoce, zelenina, šípky, černý rybíz, brokolice, citrusy), vitamin E (sója, salát, podzemnice olejná), vitamin K (listová zelenina, rostlinné oleje)
  • Sacharidy: produkty fotosyntézy v zelených částech rostlin
  • Oleje a tuky: sloučeniny glycerolu a mastných kyselin, například nevysýchavé (olivový, mandlový), polovysýchavé (řepkový, mandlový), vysýchavé (lněný, kakaový), speciální (ricinový,. krotonový)

Sbírané části

  • Nať: nadzemní část rostliny, spojující kořen s listy, např.: pelyněk, mateřídouška
  • List: postranní orgán rostliny, kde probíhá fotosyntéza, např.: ostružník, brusinka
  • Květ: rozmnožovací orgán vyšších rostlin, např.: hloh, lípa, třezalka
  • Plod: konečná část vývoje rozmnožovacích orgánů rostliny, např.:černý rybíz, moruše
  • Semeno: vzniká přeměnou vajíček v semeníku, např.: mák setý, kmín, kaštan
  • Kůra: různá podoba, např. vrba, dub, bříza
  • Dřevo: vnitřní část kmene, např.: jalovec, santal
  • Kořen: podzemní část rostliny, např.: křen, kostival
  • Oddenek: podzemní část stonku, např.: kosatec, pýr, zázvor
  • Cibule: zkrácený zdužnatělý stonek, např. Cibule kuchyňská, česnek kuchyňský
  • Hlíza: orgán rostliny, kde se ukládají živiny, např.: brambory, slunečnice topinambur
  • Plodnice: část hub, která slouží k tvorbě spor a následnému rozmnožování, napoř.: pečárka polní, penízovka sametonohá
  • Pupen: nejmladší stadium stonku nebo květu rostlin, např.: buk lesní, jedle bělokorá, topol

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy