Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Slovo půst znamená pro různá společenství i jednotlivce odlišné zřeknutí se potravy od hladovění až pouze k různě omezenému stravování po různě dlouhou dobu. Motivem mohou být například náboženská pravidla nebo pravidla spojovaná s očistou těla. V biologii a medicíně je půst příkladem tzv. hormeze, tedy příznivého působení mírné zátěže na organismus, které ve větším množství ale působí škodlivě. Obvykle se u hormeze nezmiňují vedlejší efekty.

Co se děje při hladovění

  • obvykle stoupne hladina stresového hormonu kortizolu – tedy další zvýšení stresu, přitom vyšší hladina kortizolu může paradoxně způsobit přibírání na váze
  • různá reakce na hladovění – organismus některých lidí dokáže zmobilizovat zásobu sacharidů z glykogenu, který se ukládá v játrech a ve svalech, existují ale jedinci, kteří mají narušenou dynamiku tohoto mechanismu. Vydrží nejíst dvě tři hodiny, ale pak se jim začne dělat špatně. Jejich stav připomíná hypoglykemii, tedy příliš nízkou hladinu krevního cukru a po hladovění mají sklon k tomu, aby snědli zbytečně velkou porci jídla. Pro tyto jedince je hladovka nesmyslná.
  • mikrobiom – dlouhý půst může negativně narušit jeho pestrost
  • dlouhodobé hladovění jen o vodě – trávení se úplně zastaví a přechod k běžnému stravování je náročnější, hladovění nelze rychle ukončit. Při tomto postupu musí být klienti pod přímým dozorem lékařů specialistů.
  • autofagie (sebepojídání) – nastává například při silném omezení stravy na 7-15 dnů, kdy buňky likvidují své součásti většinou bílkovinové povahy nebo cizorodé součásti.

Komplikace při hladovění – kontraindikace

Ne každý si může jen tak zkusit půst, resp. hladovění:

  • užívání některých léků – například warfarin, inzulin – nutno konzultovat s lékařem
  • alkohol a drogy
  • příliš nízká váha
  • duševní nemoci a těžké stavy deprese – souvislost s mikrobiomem
  • neznalost – důležitá je i znalost jak hladovění zahájit, a zejména jak ukončit – přechod na normální stravování
  • bulimie a anorexie – vyšší riziko nastartování
  • pozor na známky hypoglykemie – pokles glukózy v krvi pod určitou hranici projevující se závratěmi, roztřeseností, zmateností, omdléváním, nadměrným pocením, s pocitem netypického tlukotu srdce

Typy půstu

Přerušovaný půst

Nejedná se vlastně ani o půst, ani o redukční dietu, jedná se spíše o způsob stravování, kdy záleží na tom, kdy se jí – po jaké době – a s tím co se jí. Metoda je postavena na faktu, že když se sní nějaké sacharidy, vyplaví se inzulin a spalují se cukry přijaté v potravě. Tak nemá tělo důvod sahat do tukových energetických zásob. Doporučené časové schéma – doba bez jídla / doba s jídlem:

  • muži: 16 / 8, minimálně 12/ 12
  • ženy: 14 / 10, minimálně 12/ 12

Do doby bez jídla je vhodné zařadit dobu spánku pro snadnější dodržení režimu. Neměl by se omezovat přísun kalorií, je vhodné dodržovat zásady zdravého stravování (zdravé potraviny), zvýšený příjem zdravých tuků usnadní jeho dodržování.

Intenzivní půst

Tipy

Pro koho půst není

  • pro děti
  • v době těhotenství či doba kojení
  • kdo si prošel poruchou příjmu potravy
  • potíže s nadledvinami – vyřešit před půstem
  • chronické onemocnění ledvin – vyřešit před půstem
  • chronický stres – vyřešit před půstem
  • nemoc porfyrie – metabolické onemocnění, v žádném případě nedržet půst
  • kdo potřebuje nárůst svalové hmoty

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Glykogen: je zásobní polysacharid, zdroj rychlé energie, uložený ve svalech a částečně v játrech.
  • Kortizol: nejdůležitější stresový hormon. Reguluje metabolismus živin.
  • Mikrobiom – podrobně: v našem těle máme cca 2x více mikroorganismů, tzv. mikrobiom, než lidských buněk, který má na náš organismus vliv.
  • Stres – zátěž organismu: jedná se o stav organismu, který je jeho obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, skutečné či domnělé přetížení – fyzické nebo psychické.

Externí

Knihy