Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Med je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami (případně i jiným hmyzem) sběrem a zahušťováním sladkých šťáv. Včely jsou při snůšce věrné jednomu zdroji nektaru (či medovice) tak dlouho, dokud z něj získávají sladinu. Vznikající med tak většinou bývá jednodruhový, ale včelař jej musí vytáčet krátce po skončení dané snůšky. Jednodruhové medy mají svoji jedinečnou chuť a vůni, například akátový, lipový, řepkový…

Z prvního medobraní je med květový, z druhého smíšený, z třetího bývá medovicový.

Podrobně složení medu, antibakteriální vlastnosti medu a požadavky na jakost viz Med – detaily.

DDD – doporučená denní dávka

  • Děti do 12 měsíců – preventivně žádný med z důvodu sice velice malé, ale přesto možnosti výskytu bakterie Clostridium botulinum produkující botulotoxin – viz Možné nežádoucí účinky.

Druhy medů podrobně

Květový (nektarový, luční)

  • Je z nektaru květů (cukernatá tekutina vytvářená některými rostlinami), a podle toho, z jakých je rostlin, jedná se o med druhový, například akátový, lipový, řepkový, atd.
  • Vzhledem k vyššímu obsahu hroznového cukru (glukózy) krystalizuje relativně rychle (cukernatí). Například řepkový krystalizuje už po 1 až 2 týdnech. Záleží na tom, z jakých květů med pochází, obsahuje příslušná pylová zrna, která jsou zdrojem vitamínů. U některých alergiků na pyl může způsobit problémy.

Medovicový (nesprávně lesní)

  • Je z medovice, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz, například mšice či červci.
  • Po nasátí hmyzem (ze smrku, jedle, borovice, modřínu, dubu, javoru a dalších stromů) se šťáva dostává do jeho filtrační komory, odkud se jednoduché cukry dostávají do těla hmyzu a přebytek je vylučován zadní částí střeva (nejedná se o výkaly, medovice neprochází zažívacím traktem) a je rozstřikován po okolí.
  • Medovici sbírají včely, ale i vosy nebo někteří ptáci.
  • Medovicový med krystalizuje velmi pomalu. Trvá mu to celé dlouhé měsíce a často je i po roce a půl krásně tekutý.
  • Obsahuje více minerálních látek a stopových prvků oproti květovému medu a je “hůře” stravitelnější.
  • Tmavost medovicového medu je způsobena barvivy obsaženými v míze lesních dřevin.

Smíšený

  • Původ je v přesně nezjištěném množství medů květových a medovicových. Nejedná se o to, že by včelař míchal různé medy, ale včely to namíchají.

Zdravotní účinky

Antibakteriální vlastnosti medu

  • Jsou výsledkem nízké aktivity vody v medu způsobující osmózu, efekt peroxidu vodíku a vysoké kyselosti – podrobněji viz Med – Detaily.

Nutriční efekty

  • Na základě relativně nových poznatků má med znatelné pozitivní efekty při dlouhodobém užívání.
  • Med obsahuje nejen mnoho uhličitanů, ale také nezřídka polyfenoly, které mohou působit jako antioxidanty. Antioxidanty, jako výživný prvek, zabraňují působení negativních důsledků stresu v organismu. Antioxidanty v medu příznivě působí proti rakovině tlustého střeva.
  • Med je zodpovědný za zvyšování populace probiotických bakterií ve střevech, což má za následek zvýšení obranyschopnosti organismu, zlepšení trávení, snížení cholesterolu.

Možné nežádoucí účinky

Kontaminovaný med

  • Kvalitní med žádné nebezpečné bakterie neobsahuje.
  • Případná kontaminace medu bývá ze špinavých nádob.
  • Kontaminovaný med, kukuřičný sirup a jiná sladidla tvoří potenciální a akutní riziko pro kojence. K několika bakteriím, které v znečištěném medu přežijí, patří Clostridium botulinum. Tyto bakterie produkují botulotoxin. Produkce botulotoxinu probíhá pouze za anaerobních podmínek, tedy bez přístupu vzduchu. Děti do 12 měsíců ještě nemají střevní sliznici kolonizovanou bakteriemi střevní mikroflory, které u starších dětí rozmnožení klostridií nedovolí. U dětí do 12 měsíců může med obsahující klostridie způsobit výjimečně až kojenecký botulismus. Proto je doporučeno nepodávat žádný med dětem mladším 12 měsíců.

Údajně toxický med

  • Ve střední Evropě se jedovaté medy nevyskytují (med z jedovatých rostlin).

Tipy

  • Teplota medu nesmí nikdy přesáhnout 45 °C,protože jinak se znehodnotí účinné látky medu, například enzymy. Tedy nikdy nedávat med například do horkého čaje.
  • Skladování – při teplotě skladování pod 12 °C kvalita medu nevybočí z normy ani za několik let.
  • Skladování medu při teplotách pod bodem mrazu jeho kvalitu nepoškodí. Máme-li med v mrazničce, zpomalíme tím jeho krystalizaci.
  • Med, který průběžně spotřebováváme, můžeme skladovat i při pokojové teplotě. Mnohem lépe se roztírá. Horní vrstva medu do sebe „vsakuje“ vzdušnou vlhkost, tím se v ní zvyšuje obsah vody, snižuje poměr cukru a tedy narušuje její konzervace a mohla by začít kvasit (teplota 10-25 °C je pro kvašení příznivá). Pokud však tuto horní vrstvu průběžně ujídáme, med vydrží i při pokojové teplotě.
  • Pokud je med mnohokrát jakkoliv zpracováván a navíc ředěn cukrem či jinak, je tu zákonitě prostor pro jakoukoliv nečistotu, tedy i nebezpečné klostridie.

Co dělat se zkrystalizovaným medem?

Rozehřát

  • Teplota při rozehřívání ale nesmí přesáhnout 40-50 stupňů Celsia, aby se nezničily cenné enzymy a další látky v medu obsažené, proto:
    • postavit sklenici s medem na radiátor ústředního topení a za den či dva je v původním stavu.
    • rychlejší je rozehřátí v elektrické troubě – teplota ale nesmí přesáhnout 50 °C.

Napastovat

  • Některé medy mají velkou tendenci ke krystalizaci. Opakovaným rozehříváním by se med zbytečně poškozoval. Takový med je vhodné “napastovat”.
  • Jedná se o mechanické zpracování medu opakovaným mícháním. Vznikající krystaly tak nemají ostré hrany, které vytvoří velmi tvrdý med, ale jsou zakulacené. Med získá krémovou konzistenci, kterou si dlouhodobě uchovává. Dobře se pak roztírá. Postup:
    • během krystalizace se med 2-3x denně krátce zamíchá (cca 1 minutu).
    • lze použít kuchyňský hnětač s nástavci na těsto, jen je potřeba zvolit pomalé otáčky, aby se do medu nepřimíchalo mnoho vzduchu a nevznikla tak medová pěna.
  • Pastovaný med výrazně zesvětlá – může být až bílý. Změna barvy nastává během míchání.

Skladování

  • Hlavně v suchu. Při dlouhodobém skladování je důležité i temno.
  • V chladu med být nemusí, ale svědčí mu to. Mráz nevadí – naopak, biologická aktivita medu se sníží na minimum a navíc se zpomalí i krystalizace.

Nákup

  • Český med, který produkují domácí včelaři, patří k nejkvalitnějším výrobkům. Pravidla vydaná v roce 1999 Českým svazem včelařů pro regionální známku Český med jsou přísnější, než evropská směrnice pro med i česká vyhláška ministerstva zemědělství.
  • Vhodné je kupovat výhradně Český med, nejlépe ve specializovaných prodejnách, kde bývá uvedeno i jméno včelaře, případně je možné se v obchodě dovědět, odkud med pochází, z jaké oblasti.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Med – detaily: informace o složení medu, o antibakteriálních vlastnostech medu a požadavcích na jakost medu

Externí

Knihy