OTÁZKY a ODPOVĚDI
Mozek má rád ucelené příběhy. Když něco neví, tak si to doplní. Navíc tak, aby to dávalo smysl. Umělé inteligenci (AI) se vyčítá, když dělá to stejné. Říká se tomu, že „halucinuje“. Když ale text někdo úplně zapomene, například herec, tak má „okno“. Když přestane mluvit, tak „vyschne“. Nebo „zůstane viset“, když marně čeká na pomoc od kolegů či nápovědy. To stejné se může stát i nám.
❓ OTÁZKA: Co je všemu společné?
💡 ODPOVĚĎ: Interpretace a vzpomínání.
👉 Když na minulost vzpomínáme, vždy ji nově interpretujeme.
Je to v podstatě logistika. Přenášíme informace z hlubokého archivu (dlouhodobé paměti) do přítomnosti, tady a teď. Potřebujeme si na něco vzpomenout vteřinu předtím, než chceme například vyslovit něčí jméno. A někdy se ten archivář v hlavě prostě zasekne a trvá mu to hodinu, dny, měsíce…
❓ OTÁZKA: Je zapomínání vždycky špatné?
💡 ODPOVĚĎ: Jak kdy. Někdy vůbec ne. Někdy je to dokonce dobře!
Mozek je chytrý hospodář. Možná vás to překvapí, ale pokud má někdo se zapomínáním problém, není to nic k závidění.
👉 Příklad:
Každý den můžete sice zaparkovat, ale vždy na úplně jiném místě. Jak se říká v „perimetru“ 500 metrů, tedy v nějakém takto velkém obvodu. Zdůrazňuji, že každý den jinde, jako například v Praze v rámci modré zóny. Tedy předplaceného nároku na parkování. Když by vám nefungovalo zapomínání, jak by asi fungovalo vzpomínání? Alespoň byste se prošli a udělali denně kýžených 10 tisíc kroků, než byste auto druhý den našli.
❓ OTÁZKA: Je dlouhé vzpomínání vždycky špatné?
💡 ODPOVĚĎ: Jak kdy. Někdy vůbec ne. Někdy je to dokonce dobře!
Nebojte se, ještě si pamatuji, že jsem stejná slova použil v předchozí odpovědi.
Vzpomněl jsem si totiž na příhodu z „mládí“, kdy jsme byli s manželkou pár let oddáni. Přišla řeč na školní léta. Manželka mi nadšeně vyprávěla o svých školních úspěších. Byla v jedné soutěži nejlepší.
👉 Vyhrála!!!
Tak jsem se jí zeptal, o čem ta soutěž byla a jak se jmenovala.
Po dlouhém a urputném pátrání v paměti radostně vykřikla: „Souboj s pamětí!“
❓ OTÁZKA: Také se vám to stává?
💡 ODPOVĚDI:
🟢 Když si potřebujeme zapamatovat důležitou informaci, zrovna v té chvíli nás štípne komár, upoutá naši pozornost a informace mezi tím spadne do pamětního koše.
🟢 Paměť je jako kolo štěstí. Když se točí, tak nikdy nevíme, kde se zastaví.
🟢 Nejpřesnější vzpomínky jsou ty, které jsme si právě vymysleli.
Nezdá se to, ale toto poslední sdělení je vědecky potvrzeno. Do každé nové vzpomínky si vždy přimícháme informace, které jsme získali od poslední vzpomínky na to stejné.
👉 Co nás asi také nepřekvapí: snadná dostupnost informací na internetu způsobuje, že tím rychleji zapomínáme.
Paměť nám funguje perfektně. Jenže často na to nedůležité.
❓ OTÁZKA: Rádi se zasmějete? I sami sobě?
💡 ODPOVĚĎ: Když vyhrajete „Souboj s pamětí“ a pak zapomenete jeho název, je to ten nejlepší trénink ega. Svět se nezboří, jen se v něm udělá víc místa pro humor.
👉 OTÁZKY na vás:
❓ Stalo se vám taky, že jste zapomněli název něčeho, v čem jste byli hvězdy?
❓ Kterou věc byste z hlavy klidně „vymazali“, aby tam bylo víc prostoru pro klid?
👉 Pobavíte nás svými historkami v komentářích?
