Obsah stránky

Základní informace

Sobectví či egoismus (někdy se to rozlišuje) znamená nadměrné sledování vlastního prospěchu a zájmu i na úkor druhých. Sobci se příliš nestarají o pocity a potřeby druhých, neberou ohledy na dopad jejich jednání na jejich okolí. Sobci nepečují o nikoho jiného než sami o sebe, a to manipulací ostatních, bráněním ostatním, chtěním, braním, hromaděním. Svoje chyby a nedostatky nevidí nebo nechtějí vidět. Prosazují se na úkor druhých. Sobec se neumí podívat na svět očima těch druhých. Egoismus je oblast lidského vnímání a jednání, kde rozum selhává, je slepý díky podmíněným emočním reflexům poníženosti a neschopnosti vážit si sebe a pak druhých. Náš vlastní pocit poníženosti a neschopnosti se oceňovat nám dá vždy bojovnost a ukřivděnost. To je vstupenka do egoismu, sobectví.


Znaky sobectví ve vztahu

Sobci jsou lidé mající problém sami se sebou a ve vztahu se chovají následovně:

  • investice do vztahu: sobec do vztahu neinvestuje, to očekává od druhých
  • kompromis: pro sobce neexistuje, názory a potřeby druhých jsou z jeho pohledu méněcenné
  • manipulace s partnerem: sobec se snaží potlačit jiné názory než jsou jeho různými manipulacemi
  • myslí pouze na sebe: sobec chce uspokojovat především pouze své potřeby, nároky, přání
  • návrhy: sobec se uráží a je dotčený, když si někdo dovolí navrhnout něco jiného než chce on
  • netolerování chyb druhých: sobec chybovat může, ostatní ne, a pokud ano, tak jsou neschopní
  • ochrana druhých: to pro sobce není, on chrání pouze sebe
  • omezená komunikace: názory partnera sobce nezajímají, dělá, že o nich neví, vyžaduje poslušnost, kterou podmiňuje dodržováním pravidel, které nastavil sám
  • potřeby druhých: sobce nezajímají
  • představy o soužití: podle sobce má on vždy ty správné představy, jiné neuznává
  • přesvědčení o neomylnosti: jediná autorita pro sobce je jedině on sám, vše ví nejlépe
  • výchova dětí: sobec uznává pouze svoji výchovu

Tipy

  • Máme sice právo poškozovat sami sebe (např. kouřením, alkoholem, užíváním drog), ale nemáme právo poškozovat své děti ani děti jiné. Jak v této souvislosti řešit například očkování? Máme se zachovat sobecky či nesobecky? Vlastní či cizí děti poškozujeme očkováním nebo neočkováním?
  • Do sobectví můžeme zahnat sebe i druhé – napadáním, obviňováním, bojem. A to i proto, že se například něčeho bojíme, s něčím si nevíme rady, někoho podezíráme – zkrátka se necháme ovládnout podmíněnými negativními emocemi.
  • Pokud se chováme k ostatním sobecky, egoisticky (tedy my ponížení, méněcenní, nelaskaví), nemůžeme očekávat, že ostatní se k nám budou chovat nesobecky, mile, laskavě, a že si budou i oni chránit svůj životní prostor bojovností.
  • Dokud budeme mít nevyřešené pocity zloby na druhého, nevyřešené pocity, že nám někdo ublížil, budeme si pěstovat vlastní ukřivděnost, méněcennost, tak do té doby se budeme chovat sobecky, egoisticky.

Jak se zbavit sobectví?

Prozkoumejte své pocity. Dávejte si otázky! Například:

  • Jak se měl podle nás zachovat ten, kdo nás něčím ponížil, abychom se tak necítili? X
  • Uměli bychom se my sami takto jinak zachovat? X
  • Nechováme se v mnoha obdobných případech stejně? X
  • Rozumíme už lépe tomu, proč se tak ten druhý v dané situaci zachoval? X
  • Můžeme mu odpustit a sami se začít chovat v obdobných situacích lépe? X

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy