Obsah stránky

Základní informace

V chemii je to obecně jakákoliv molekula obsahující karboxylovou (-COOH) a aminovou (-NH2) funkční skupinu. Při dodání energie je nejdůležitější reakcí aminokyselin jejich řetězení – spojování v peptidy a proteiny (bílkoviny). Bílkovinu tvoří spojení nad 100 aminokyselin (běžně stovky až tisíce), při spojení 2 až 100 aminokyselin mluvíme o peptidech. Bílkoviny se skládají z tzv. proteinogenních aminokyselin.

Jedno z dělení aminokyselin je na esenciální a neesenciální/nonesenciální v závislosti na schopnosti těla danou aminokyselinu syntetizovat. Existuje 9 esenciálních aminokyselin pro živé organismy (nově se k nim jako devátý řadí histidin), arginin je esenciální pro rostoucí organismus, jiné (např. cystein) vznikají z aminokyselin esenciálních. Proto je nutné aminokyseliny, resp. bílkoviny přijímat potravou.

Seznam proteinogenních aminokyselin

Podle konečných metabolitů (produktů látkové výměny) můžeme aminokyseliny rozdělit na:

Glukogenní aminokyseliny

Jejich metabolity mohou být použity pro syntézu glukózy – procesem glukoneogeneze jsou převedeny na glukózu. To má vliv na zvýšení hladiny inzulinu. Do glukogenních aminokyselin patří alanin, arginin, asparagin, kyselina asparagová, cystein, kyselina glutamová, glutamin, glycin, histidin, methionin, prolin, serin a valin.

Ketogenní aminokyseliny

Z jejich metabolitů vznikají ketolátky – z jejich koster vzniká tuk. Patří sem aminokyseliny leucin a lysin.

Glukogenní a ketogenní aminokyseliny

Výjimku tvoří aminokyseliny isoleucin, fenylalanin, threonin, tryptofan a tyrosin, které jsou jak glukogenní, tak ketogenní

Tabulka aminokyseliny s uvedením výskytu

Název aminokyselinySymbolEsenciálníDělení dle metabolitůVýskyt
alaninAlaNeglukogennímaso, vajíčka, mléčné výrobky nebo plody moře, luštěniny, ořechy, kvasnice, hnědá rýže nebo obilí
arginin  (pouze při růstu)Argrůstglukogennímaso, drůbež, mléčné výrobky, kvasnice, ořechy, semena sezamu a slunečnice, rýže (hnědá), obiloviny, pohanka, čokoláda
asparaginAsxNeglukogennív rostlinné stravě, málo v mandlích, reskách, tvarohu a kozím mléce
cysteinCysNeglukogennívejce, maso, mléčné výrobky
fenylalaninPheAnogluko/keto-gennímaso, ryby, mléko, vejce, sýry (parmezán), kvasnice, ořechy, čokoláda
glutaminGlnNeglukogennínejvíce v pšenici, tvrdé sýry, hovězí a drůbeží maso
glycinGlyNeglukogenníE640 - maso hovězí, vepřové, pohanka
histidinHisAnoglukogenníkvasnice - dříve se myslelo, že jen při růstu
isoleucin / izoleucinIleAnogluko/keto-gennívejce, maso, sýry, kvasnice
kyselina asparagováAspNeglukogennív rostlinné stravě, málo v mandlích, reskách, tvarohu a kozím mléce
kyselina glutamováGluNeglukogennínejvíce v pšenici, tvrdé sýry, hovězí a drůbeží maso
leucinLeuAnoketogennívejce, maso, sýry, kvasnice
lysin / lyzinLysAnoketogennísýr parmezán (vysoký obsah), kvasnice, ryby, vepřové a hovězí maso, sojové boby, pšeničné otruby, čočka, fazole, arašídy
methioninMetAnoglukogenníobilniny, ořechy (semena), maso, ryby, jogurty, vejce, kvasnice - chybí v zelenině a v luštěninách
prolinProNeglukogennísoučást kolagenu, hodně je v medu a kvasnicích, dále v mase hovězím a vepřovém, v pšenici, ječmenu, špaldě, prosu
serinSerNeglukogenní
threoninThrAnogluko/keto-gennímaso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, kvasnice
tryptofanTrpAnogluko/keto-gennídrůbeží maso, sardinky, losos, čerstvý tuňák, ořechy, semena, chřest, mungo fazole, ananas, špenát, banány, sýry tofu a cottage
tyrosinTyrNegluko/keto-genní
valinValAnoglukogenníryby, drůbež, kozí sýr, čočka, kvasnice
selenocysteinSeCysNe -nahrazuje cystein v lidském enzymu glutathionperoxidáze a v enzymech některých bakterií
pyrolysinPylNe -zvláštní aminokyselina, která se ve výjimečných případech zařazuje do bílkoviny - zejména u prokaryot
N-formylmethioninf-MetNe -u bakterií a na plastidových a mitochondriálních ribozomech

Limitní aminokyseliny

V metabolismu bílkovin platí dva důležité zákony:

Rubnerův zákon – limitní aminokyseliny

  • Využití aminokyselin z přijatých bílkovin závisí na obsahu nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny.
  • Z přijatých aminokyselin se jich tedy do vlastních bílkovin (proteinů) zabuduje jen tolik, kolik odpovídá množství nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny. Protože aminokyseliny se v organismu neskladují, ostatní zbylé aminokyseliny se rozloží (protože jsou “nadbytečné”, tak se nezabudují), a to i tehdy, když v organismu panuje celkový nedostatek bílkovin.

Wolfův zákon – nadbytku esenciálních aminokyselin

  • Varuje před dlouhodobým příjmem libovolné esenciální aminokyseliny ve velkém nadbytku, protože pak narušuje metabolismus ostatních aminokyselin a zesiluje projevy limitní aminokyseliny (Rubnerův zákon).
  • Nejčastěji bývá ve stravě nedostatečný lysin (málo je v obilovinách) a methionin (málo je zastoupen v luštěninách).

BCAA – aminokyseliny s rozvětveným řetězcem

Z anglického “branched chain amino acids”. Jedná se o esenciální aminokyseliny leucin, isoleucin a valin – oblíbené u sportovců. Nejefektivnější poměr je 2:1:1 (leucin, isoleucin a valin).

  • sportovci: kombinace aminokyselin BCAA by měla před, během, nebo po cvičení nastartovat tvorbu nových svalových bílkovin a ochránit svalovou hmotu před rozpadem
  • samostatné užití BCAA: syntéza svalových bílkovin vyžaduje najednou všech 9 esenciálních aminokyselin, větvené aminokyseliny (BCAA) z nich představují pouze třetinu – samy o sobě tedy nejsou schopné vyvolat syntézu nových svalových bílkovin – musí být proto doplněny nejlépe potravinami živočišného původu s velkým množstvím bílkovin
  • zdroj energie pro pracující svalové buňky: důležitost BCAA se zvyšuje během období s kalorickou restrikcí, kdy může být dostupnost dalších energetických zdrojů omezená a je vyšší riziko katabolismu (odbourávání) svalových bílkovin
  • suplementace BCAA: může snižovat poškození svalů a bolestivost svalů po fyzické aktivitě
  • vegani, alergici trpící alergií na bílkovinu kravského mléka: příjem BCAA by mohl být těmto lidem nápomocný
  • snížení pociťované únavy a podávaného úsilí: z BCAA může být benefit, zejména u delších tréninkových jednotek nebo u vytrvalostních sportů – dávka 5-10 gramů (90 mg/kg hmotnosti)
  • typy suplementace: tablety nebo sypká instantní forma (rozmíchat ve vodě – rychlejší vstřebání)

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Bílkoviny (proteiny): jsou podstatou všech živých organismů. Jedná se o přírodní látky složené z 20, resp. 23 aminokyselin, které jsou vzájemně pospojovány (bílkovinu tvoří nad 100 aminokyselin).
  • Esenciální aminokyseliny: kvalita bílkovin v potravě se měří srovnáním podílu esenciálních aminokyselin a podílem, který odpovídá správné výživě. Čím je podíl esenciálních aminokyselin k neesenciálním vyšší, tím je bílkovina kvalitnější. Aminokyseliny se v organismu neskladují.
  • Inzulin: je anabolický hormon produkovaný beta-buňkami slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi ukládáním přebytečné glukózy

Externí

Knihy