Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Mitochondrie je organela (drobný mikroskopický útvar uvnitř buňky) obalená membránou oddělující mitochondrii od okolního prostředí buňky. Mitochondrie lze nalézt ve většině eukaryotických buněk (buňky s jádrem, např. lidská buňka). Buňka může obsahovat jednotky až statisíce mitochondrií. Uvnitř mitochondrie se nachází tzv. matrix – hustá hmota s obsahem vody méně než 50 %, velice bohatá na bílkoviny. Patří k nim zejména enzymy Krebsova cyklu. Dále matrix obsahuje různé nukleotidové koenzymy, anorganické ionty (vápník), z větších struktur mitochondriální DNA, příslušnou RNA a dokonce mitochondriální ribozomy.

Mitochondrie je známá převážně jako energetická jednotka buňky. Funkce mitochondrií se dá částečně přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce. Mitochondrie hrají velmi důležitou roli v oxidace mastných kyselin (odbourávání tuků). Aby došlo ke spalování tuků, mastné kyseliny musí být uvolněny z tukových zásob a přeneseny do mitochondrií, které provedou jejích oxidaci tak, aby mohly být použity pro energii.


Funkce v těle

Buněčné dýchání a syntéza ATP

  • V mitochondriích probíhá převážná část buněčného dýchání. Tento sled reakcí představuje rozklad různých organických látek, čímž se získává energie potřebná pro syntézu adenosintrifosfátu (ATP) z adenosindifosfátu (ADP). Výchozí látkou jsou zejména pyruvát a mastné kyseliny. Obě látky v mitochondriální matrix prochází reakcemi, při nichž vzniká acetylkoenzym A (acetyl-CoA) následně vstupuje do Krebsova cyklu.
  • Produktem celého sledu reakcí je adenosintrifosfát (ATP).

Další funkce

  • S buněčným dýcháním souvisí skutečnost, že jsou mitochondrie v hnědé tukové tkáni schopné produkovat teplo.
  • Matrix mitochondrií může fungovat jako zásobárna vápníku, čímž je udržována vnitřní homeostáza buňky.
  • V mitochondrii je přítomna řada proteinů spouštějících apoptózu (programovanou buněčnou smrt buňky, regulace buněčné proliferace a metabolismu, probíhají však v nich i některé části syntézy hemu a steroidů.
  • V mitochondriích jsou jako vedlejší produkt buněčného dýchání produkovány kyslíkové radikály, které mohou způsobit četné mutace v mitochondriální DNA. Čím více je tato DNA poškozována, tím defektnější molekuly vznikají, a tím spíš se pak mohou degenerativní změny prohlubovat. Množství změn je v mitochondriích pozorováno během lidského stárnutí.

Tipy

Jak zvýšit mitochondriální hustotu? Pohybem.

  • Oba druhy pohybu, jak vytrvalostní, tak i silový, způsobují zvýšenou kapacitu pro oxidaci mastných kyselin, která koreluje se zvýšením mitochondriální hustoty. Čím vyšší potřeba energie vzniká ve svalech, tím vyšší potřebu mají mitochondrie toto množství energie poskytnout.
  • HIIT (vysoce intenzivní intervalový trénink) zvyšuje biogenezi mitochondrií. Po cvičení s maximální intenzitou se do 24 hodin vytvoří nové mitochondrie. Intenzita vašeho cvičení a zátěž svalů je hlavním stimulátorem pro zvýšení mitochondriální hustoty.
  • Kombinace vytrvalostního a silového tréninku způsobuje podstatně vyšší stupeň biogeneze mitochondrií, než samotný vytrvalostní trénink.
  • Doplnění větvených aminokyselin (BCAA) zvyšuje biogenezi mitochondrií v kosterním svalu. BCAA jsou 3 z 9 základních aminokyselin, nezbytných pro člověka. Tyto aminokyseliny nemohou být syntetizovány v lidském těle, a musí být zahrnuty do jídelníčku. Aminokyseliny jsou stavebními kameny proteinu, a právě kvůli nim je protein nezbytnou makro živinou lidského organizmu. Pro povzbuzení biogeneze by mělo být dostačující přijmout 1,6 až 2 g proteinů na 1kg normálně stavěného těla.
  • Pokud je cílem zvýšit mitochondriální hustotu a odpovídající stupeň oxidace mastných kyselin (odbourávání tuků), studie stále častěji doporučují zaměřit cvičební program na silový trénink a HIIT, jíst stravu, která je bohatá na proteiny a nízkoglikemické sacharidy.
  • Pokud jde o stravu, potraviny je dobré vybírat tradiční, nikoli moderní. Tradiční je namysli zelenina, maso včetně vnitřností a kostí, ovoce, vejce, ořechy, semena, hlízy, luštěniny, obiloviny, mléčné výrobky. Moderní pak vše zpracované. Přípravu používat tradiční a nevymýšlet žádné hight-tech hlouposti. Vaření, vývary, kysání, namáčení, klíčení, pečení. Smažení už méně. V pohybu kombinovat silový trénink s vysoce intenzivním a vytrvalostním. Většinu dne trávit na nízké tepové frekvenci = chodit a to hodně!

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • x

Externí

Knihy

  • x– x