Obsah stránky

Základní informace

Láska označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy. Jedná se o silný vztah ke druhému. Může být z druhé strany ale i odmítnuta či zklamána, pak se mluví o nešťastné lásce. Mnohé případy nešťastné lásky jsou zaviněny nezralostí jedince a jeho osobnosti. Osobnost není vyvinuta a projektuje do partnera vlastnosti svých rodičů.

Příklady modelů vztahů

Lásku, vztah popisují různé modely z různých pohledů. Každý model zachycuje část problematiky – je proto vhodné se pro inspiraci seznámit se všemi uvedenými modely a udělat si celkový náhled na tuto důležitou část lidského života.

Biologický

  • Tři fáze podle Američanky Helen Fisherové, které se mohou překrývat:
    • žádostivost (nadrženost, chtíč): základní sexuální potřeba, která nutí člověka vyhledávat partnery. Je při tom zvýšená hladina testosteronu u mužů a estrogenů u žen. Působí od několika málo sekund, a v navázaném vztahu málokdy trvá déle než několik týdnů nebo měsíců.
    • Přitažlivost (zamilovanost, touha): jedná se o intenzivnější emoci zaměřenou na určitého člověka, která se vyvine z žádostivosti jako prostředek věrnosti ke konkrétnímu partnerovi. Tato fáze většinou trvá půl roku až tři roky. Nedávné neurologické studie prokázaly, že v průběhu zamilovanosti mozek pravidelně uvolňuje specifické skupiny hormonů, z nichž největší roli hrají: feromony, dopamin, noradrenalin a serotonin.
    • Oddanost (věrnost): je to fáze dlouhodobá. Z evolučního hlediska je důležitá pro výchovu potomků. V této fázi je obvyklá zvýšená hladina oxytocinu (tzv. hormonu lásky) a antidiuretického hormonu, které se v předchozích fázích příliš neprojevují.

Na dálku

  • Komunikace: prostřednictvím skypu, telefonu, Facebooku. Komunikace skrze slova a skrze nějakou technologii. Absence blízkosti. Vztah na základě slov.
  • Co vyžaduje: obrovskou důvěru a hlavně dvě silné a sebevědomé osobnosti, které si s sebou nenesou šílené boly z předešlých vztahů. Žárlivost a nízké sebevědomí jsou zabijákem vztahů na dálku.
  • Doba trvání: měsíce až roky – žijí si každý za sebe. Práce, kariéra, volný čas, přátelé. Říkají: “Jsem ve vztahu bez omezení.” Šťastní ale nejsou.
  • Dá se to vydržet: za předpokladu, že je znám konec relativně brzy (několik měsíců, např. pobyt v cizině).
  • Problém: nastane zásadní v okamžiku, když ani jeden nechce změnit své působiště a “sestěhovat se”.
  • Pozornost vztahu: pokud se jí nedostává a vztah se dále nevyvíjí ke spolužití, tak vztah končí.
  • Nedělání skutečných oboustranných kompromisů: pokud je to z důvodu udržování si vlastního “pohodlí”, vlastních představ o životě, tak to přinese spíše trápení, smutek a bolest než radost a štěstí. Je to jen o tom, co sami sobě a druhému dovolíme, jak a co ve vztahu potřebujeme.
  • Co když jedna strana snáší odloučení mnohem hůř: když jeden strádá, je pravděpodobné, že bude tyto pocity posílat druhé straně, i když ta je spokojená. Aby vztah na dálku mohl zdravě fungovat, musí se pracovat na přijetí obou stran. V opačném případě není moc šancí na přežití; nebo je, ale má hluboké šrámy. Vztah na dálku vydrží, ale jakmile se dva opět spojí, vztah stejně nevydrží. Proto opravdové přijetí z obou stran je důležité a zásadní.
  • Jak se dá takový vztah udržet: otevřeností, upřímností, čitelností, komunikací a hlavně bavením se také o smutku a nepříjemných pocitech. Jakmile přestaneme být ve vztahu na dálku upřímní a budeme sdělovat jen něco, může to vést k ukončení.
  • Nevyřčená, nevyslyšená, umlčená přání: to není cesta k posílení vztahu, ale k výčitkám, ke zničení vztahu.
  • Četnost kontaktu: je to individuální, intenzita by měla být taková, aby se jeden i druhý cítil být v pohodě. Je to o kompromisech, bez toho to prostě nejde. Jakmile se jeden začne přizpůsobovat ze strachu, aby toho druhého neztratil, stejně tento vztah nebude mít dost šancí. Jakékoli upozaďování, přizpůsobování a mlčení je cestou k zániku.
  • Naplněný vztah je o sdílení zážitků: o lásku se musí pečovat. Stačí minuta nepozornosti, nelásky či nepéče a může vše umřít.

Podporující

  • Potkají se bytosti, které se podporují.
  • Vztah pro osobní rozvoj, osobní “rozkvétání”.
  • Nesobecké vstřícné myšlení: Čím ti mohu pomoci? Čím bych ti udělal radost?
  • Láska / vtah je prostor, který pomáháme vytvářet tomu druhému, aby se mohl stát sám sebou.
  • Snaha o smíření se sebou samým, milovat sebe a pak snadno milovat ty ostatní.

Spokojené páry

Ve vztahu s partnerem se cítíme šťastně a spokojeně, pokud vztah naplňuje naše přirozené potřeby.

  • Společné znaky spokojených:
    • intimita: každý člověk má velkou potřebu žít s někým ve vztahu, sdílet s druhým vzájemnou blízkost a důvěrnost. Pochopení, uznání a péče významně přispívají k pocitu vzájemné blízkosti. Mazlení, hlazení i líbání souvisí se zvýšenou hladinou hormonu oxytocinu, který je také znám jako hormon důvěry a lásky.
    • náklonnost, láska: otevřené projevy náklonnosti a vyjadřování lásky předpovídají nižší riziko rozvodu. Jedním ze způsobů, jak vyjádřit lásku, je důvěrné, dlouhé a pevné objetí, ve kterém se budeme cítit příjemně.
    • společná zábava, humor: sdílené okamžiky radosti a smíchu prohlubují vztah s partnerem a činí jej pro obě strany příjemnějším.
  • Co dělat pro spokojený vztah:
    • vzájemné dotyky: držet se za ruku – na procházce, u televize, kde to jde, loučit se a vítat se objetím, polibkem, úsměvem.
    • těšit se: z úspěchu toho druhého, že se zase vidíme (třeba jen po hodině odloučení)
    • sdílet: radosti, starosti, denní zážitky, informace o tom, co budu dělat, co mě čeká, čeho jsem dosáhl, co se nepovedlo
    • ponechání prostoru: pro možnost věnovat se i sami sobě, pro osobní rozvoj

Trojúhelníkový

Robert J. Sternberg 1986

  • Úplná láska stojí na třech základních rozměrech:
    • intimitě (důvěrnosti, pociťovaném soukromí): ve smyslu pocitu blízkosti a důvěrnosti mezi dvěma lidmi
    • vášni: váže se k vysoké psychické motivaci, je to hluboce prožívaná touha
    • oddanosti: jako těsné spojení, závislost mezi dvěma lidmi
  • Vliv času na jednotlivé rozměry vztahu:
    • intimita: vyvíjí se především na začátku vztahu dvou lidí, poté mírně klesá nebo stagnuje
    • vášeň (intenzivní, dlouhodobá emoce, přilnutí k předmětu vášně): nejsilnější je obvykle v počátcích vztahu a později se zmírňuje
    • oddanost: má proměnlivý vývoj měnící se např. v závislosti na společných životních zážitcích s tím, jak se vyvíjí pocit závazku mezi dvěma lidmi
  • Druhy lásky ve vztahu k základním rozměrům:
    • intimita: láska sebeodhalování – pokud je nejvýznamnější vzájemná intimita
    • vášeň: vášnivá láska – převažuje intenzivní citová vazba a sexuální touha
    • oddanost: prázdná láska – postavená výhradně na oddanosti
  • Kombinace převažujících dvou základních rozměrů:
    • vášeň + intimita = romantická láska
    • intimita + oddanost = kamarádská láska, přátelství
    • oddanost + vášeň = fatální láska

Pokud jsou všechny tři základní rozměry vyvážené, jedná se o úplnou / dokonalou lásku, pokud není ve vztahu zastoupen ani jeden základní rozměr, jedná se o nelásku.

Vlastnický

  • Potkají se bytosti, které se chtějí / potřebují vlastnit (to je moje žena, to je můj muž, partner…, naše společné jmění).
  • Vztah jako drama, problém, je to něco těžkého, komplikovaného.
  • Obchodní systém myšlení: Já tobě, ty mně! Jak ty mně, tak já tobě!
  • Láska / vtah je prostor, který zabezpečuje naše potřeby, pomáhá nám zahánět strach, vytváří pocit bezpečí.
  • Snaha o dohody, kompromisy, přizpůsobení, ústupky.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Budování vztahu – podrobně: vztah je nikdy nekončící proces. Bez dodávání energie a potřebného času přechází vztah, jako všechno, v neuspořádanost. Vztah bez úsilí je odsouzen k zániku. Vztah není jistota, je to svazek svobodných bytostí, které se musí vzájemně respektovat.

Externí

Knihy